Kdo schvaluje obecní směrnici pro jejich zadávání?

Pro začátek, co je to směrnice pro zadávání zakázek malého rozsahu?

Jedná se o interní předpis zadavatele, v našem případě zpravidla obce, jímž si zadavatel sám stanoví postup – pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu. To jsou veřejné zakázky, jejichž hodnota nepřesáhne šest milionů korun bez DPH u zakázky na stavební práce a dva miliony korun bez DPH u zakázky na služby a dodávky. 

Je zadavatel, tedy obec, povinen takový předpis mít?

Není. Je zcela na zadavateli, zda směrnici mít bude nebo ne. 

Jak taková směrnice může vypadat? Co v ní najdeme?

Jedná se o jednoduchý dokument, „kuchařku“, která zadavateli stanoví konkrétní postup, jakým je povinen zadat určitý typ zakázky určité hodnoty. Stanoví, kdy lze zakázku zadat takzvaně „z ruky“ a kdy je zadavatel povinen realizovat výběrové řízení. Ve směrnici mohou být popsané i kroky při posuzování nabídek, složení komise a další. 

Jaké výhody, nebo naopak nevýhody, může zadávání zakázek na základě směrnice mít?

Výhodou může být, že postup zadání zakázky má předem jasně stanovená pravidla. Zadavatel také jasně ví, jakým způsobem zakázku v určité hodnotě zadat, a má jistotu, že bude vždy konzistentní. Že obdobné zakázky bude zadávat obdobným způsobem a naplní tak zásadu přiměřenosti.

Nevýhodné jsou naopak směrnice, které si zadavatel nastaví velmi, někdy až zbytečně, přísně. Taková směrnice je pak spíše pánem než služebníkem.

Jsou nějaké podmínky nebo pravidla, které směrnice musí respektovat? Zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Jak je to ale se zakázkami malého rozsahu?

V případě veřejných zakázek malého rozsahu platí, že je třeba vždy dodržovat zásady uvedené ve zmíněném zákoně, a to zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Od ledna tohoto roku přibyly ještě zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Směrnice tedy musí tyto zásady respektovat.

Pokud má být směrnice platná a účinná, je nezbytné ji schválit. O čí kompetenci se jedná? 

V případě, že má obec radu, směrnici schvaluje rada. Pokud radu nemá, schvaluje směrnici starosta. 

Z tohoto pravidla existuje ještě jedna výjimka…

Ano. Pokud je v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, vydává směrnici právě tajemník. 

Musí mít tuto směrnici schválenou i příspěvkové organizace obce, například školy?

Příspěvkové organizace jsou sice samostatné právnické osoby, hospodaří ale s majetkem obce. Na příspěvkové organizace má obec přímý vliv a může jim stanovit, že se musí řídit směrnicí o zadávání veřejných zakázek.

A to se pak příspěvkové organizace řídí směrnicí, kterou si schválila obec?

Ne. Daná příspěvková organizace si schvaluje vlastní směrnici o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Tuto směrnici schvaluje ředitel příspěvkové organizace.