SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Chtěl bych se zeptat na proplácení přesčasových hodin. Řešil jsem to už s několika kolegy, ale každá škola si to řeší tak trochu "po svém", a tak bych v tom chtěl mít jasno.
1) Učitel má jednu pravidelnou přespočetnou (nadúvazkovou) hodinu v pondělí.
- Když je v pondělí u lékaře - náleží mu za ní příplatek?
- Když ji neodučí, protože je třída v pondělí na exkurzi - náleží mu za ni příplatek?
- Odpadne mu v ten samý týden jedna hodina v úterý - náleží mu za pondělní přespočetnou hodinu příplatek?
2) Učitel jde na část dne (nebo celý den) v pondělí k lékaři. Tím pádem neodučí svých 5 pondělních hodin, zároveň v tomto týdnu bude bude suplovat 3 hodiny - bude mít za ně příplatek?
- Pokud má učitel pravidelnou nadúvazkovou hodinu v pondělí a tuto fakticky nevykonal, přespočetná hodina nevznikla a příplatek nenáleží. Důvodem může být cokoliv, co není podle zákoníku práce považováno za překážku v práci, která je brána jako výkon práce - tedy například exkurze, kdy je práce reálně vykonávána, ale jedná se činnost související s přímou pedagogickou činností. Základním vodítkem je faktický výkon hodiny. Pokud učiteli odpadne hodina v jiný den v týdnu, příplatek mu bude náležet až podle toho, zda splnil svůj základní pedagogický úvazek (vykonal stanovenou přímou pedagogickou činnost), příp. z jakého důvodu nesplnil. Tzn. jestliže učiteli v pondělí hodina odpadne a v úterý přibude, přespočetná hodina nevznikla (musely by přibýt alespoň 2 h).
- Podle § 348 ZP se za výkon práce považuje zejm. dovolená, překážky v práci (mj. lékař), náhradní volno. Pokud učitel suploval 3 h v týdnu, přespočtové hodiny vznikly (tj. má nárok na příplatek), jestliže pracovník splnil svůj základní pedagogický úvazek, do kterého se započítává i doba strávená u lékaře.
Pro vyhodnocení konkrétní situace může pomoci následující schéma otázek a odpovědí:
- Byla hodina přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek vykonána?
Ne. → Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží.
Ano. ↓
- Splnil pedagogický pracovník svůj základní pedagogický úvazek?
Ano. → Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží.
Ne. ↓
- Z jakého důvodu pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil?
Doba posuzující se jako výkon práce (§ 348 zákoníku práce) → Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží.
Práce související s přímou pedagogickou činností → Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží.
V případě, že ředitel školy neurčil v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, postupuje se až od bodu 2 (je nutné předpokládat, že hodina nad základní pedagogický úvazek vykonána byla).
Obecně k přespočetným hodinám
Podle § 23 odst. 2 zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení“). Při sjednání kratší, než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti.
Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky určena v § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně. Podle § 22a odst. 1 zákona pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností. Příkladný výčet prací souvisejících s přímou pedagogickou činností je uveden v § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen „pracovní řád“). Mezi práce související s přímou pedagogickou činností, a tedy mezi standardní činnosti pedagogických pracovníků, patří nejen příprava na přímou pedagogickou činnost, hodnocení prací dětí a žáků (dále jen „žáci“), ale také dohled nad žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků, péče o kabinety a sbírky, účast na školních poradách a studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
Čas vyhrazený na práce související s přímou pedagogickou činností činí rozdíl mezi týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti a 40 hodinami. Někdy bývá týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nazýván úvazkem, což může vést k určitým nedorozuměním, neboť jako úvazek je většinou chápána stanovená týdenní pracovní doba, a k mylným názorům, že pracovní doba pedagogických pracovníků je shodná s týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti.
Podle § 3 odst. 3 pracovního řádu při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. V praxi rozvržení přímé pedagogické činnosti probíhá tak, že je jednotlivým pedagogickým pracovníkům vytvořen jejich „rozvrh hodin“. V souvislosti s tímto ustanovením je vhodné upozornit, že po právní stránce nic nebrání tomu, aby byl pedagogickému pracovníkovi každý týden určován jiný „rozvrh hodin“. S ohledem na potřeby žáků (potřeba stabilního rozvrhu hodin) se tak však neděje. Na mimořádné změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti však pamatuje § 3 odst. 4 pracovního řádu, který stanoví, že změny v tomto rozvržení oznamuje ředitel školy pedagogickému pracovníkovi zpravidla 3 dny předem.
Podle § 23 odst. 3 zákona může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin, další hodiny s ním může dohodnout. Hodiny přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah budou v tomto výkladu označovány také jako „přespočetné hodiny“. Je vhodné upozornit, že se nejedná o tzv. přesčasové hodiny. Práce přesčas vzniká až při výkonu práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. nad 40 hodin týdně (srov. § 93 zákoníku práce). Přespočetné hodiny jsou vykonávány v rámci stanovené pracovní doby a de facto zkracují čas vyhrazený pro výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.
Pokud je základní pedagogický úvazek rozvržen na jednotlivé týdny nerovnoměrně, budou
přespočetnými hodinami ty hodiny, ve kterých bude pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost nad rozsah, který mu byl stanoven pro příslušný týden.
Odměňování přespočetných hodin
Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah – přespočetná hodina – je odměňována podle § 132 zákoníku práce příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (dále jen „příplatek“).
V praxi bývají rozlišovány tzv. stálé přespočetné hodiny (nazývané též „nadúvazkové“), kdy pedagogický pracovník vykonává pravidelně každý týden více hodin přímé pedagogické činnosti, než je jeho základní pedagogický úvazek, a jiné přespočetné hodiny (nazývané též „nahodilé“) vzniklé především zastupováním za chybějící pedagogické pracovníky, při kterém zastupující pedagogický pracovník vykonává přímou pedagogickou činnost (tzv. suplování). Právní režim obou druhů přespočetných hodin je však zcela stejný.
Doporučuje se tzv. stálé přespočetné hodiny v rozvrhu hodin konkrétního pedagogického pracovníka označit, tato povinnost však řediteli školy není právními předpisy uložena. Doporučený postup však usnadňuje aplikaci § 23 odst. 4 zákona.
Podle § 23 odst. 4 zákona se za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy (tj. za přespočetnou hodinu) považuje vykonaná přímá pedagogická činnost i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti (tj. základní pedagogický úvazek) vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době která se posuzuje jako výkon práce (zde ustanovení obsahuje odkaz na § 348 zákoníku práce) přímou pedagogickou činnost nevykonával.
Přespočetná hodina je tedy definována tím, že musí být skutečně vykonána. Pokud přespočetná hodina vykonána nebyla, nemůže se pojmově o přespočetnou hodinu jednat.
Za přespočetnou hodinu se nepovažuje taková vykonaná hodina přímé pedagogické činnosti, pokud pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností.
Příklad:
Učitel druhého stupně základní školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit dvě hodiny. Celá škola však odchází na divadelní představení, daný učitel bude doprovázet svou třídu na cestě do a z divadla a dále bude konat dohled nad žáky během představení. Dohled nad žáky je standardním výkonem práce učitele. Ve čtvrtek je tomuto učiteli nařízena jedna hodina tzv. suplování za nemocnou kolegyni. Tato hodina se neposuzuje jako přespočetná, neboť pedagogický pracovník nesplnil svůj základní pedagogický úvazek, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Situace by byla stejná také v případě, pokud by v pondělí třídu do divadla nedoprovázel, ale zůstal by ve škole, kde by se věnoval např. přípravě na vyučování, opravoval písemné práce atp.
Pokud pedagogický pracovník nesplní část základního pedagogického úvazku proto, že místo přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností, neznamená, že mu v daném týdnu nemohou vzniknout přespočetné hodiny. Jako přespočetná se v takovém případě posoudí až hodina (příp. další hodiny) nad základní pedagogický úvazek daného pedagogického pracovníka.
Příklad:
Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin v pondělí neodučí 1 hodinu, neboť třída, ve které měl přímou pedagogickou činnost vykonávat, se účastnila vzdělávací protidrogové přednášky. Ve středu jsou učiteli nařízeny 2 hodiny tzv. suplování. Jedna hodina se posoudí jako přespočetná a náleží za ní příplatek, druhá hodina se jako přespočetná neposoudí, příplatek za ni nenáleží (hodina je již zaplacena v platovém tarifu učitele).
Zejména v souvislosti s exkurzemi a návštěvami vzdělávacích akcí vzniká otázka, zda při nich pedagogický pracovník vykonává dohled nad žáky či přímou pedagogickou činnost. Co je přímou pedagogickou činností lze dovodit z § 2 odst. 1 zákona a § 132 zákoníku práce: jde o přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hranice mezi jednotlivými činnostmi může být neostrá a bude vždy záležet na individuálním posouzení případu. Lze však jednoznačně konstatovat, že výkon přímé pedagogické činnosti není výhradně vázán na místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo kde jsou poskytovány školské služby. O tom, zda bude vykonávána přímá pedagogická činnost, rozhoduje zásadně ředitel školy. Přímou pedagogickou činností nebude nikdy pouhý dohled nad žáky po cestě na mimoškolní akci a z ní, dohled při divadelním, filmovém a podobném představení (pedagogický pracovník zde nemůže na žáky přímo působit). Přímou pedagogickou činností nebude ani doprovod žáků na sportovní (příp. uměleckou nebo jinou) soutěž, což lze mimo jiné dovodit i z toho, že ani v případě trenérů se trenérská činnost na soutěži žáků automaticky neposuzuje jako přímá pedagogická činnost (srov. § 2 odst. 7 nařízení).
Složitější bude posouzení činnosti při nejrůznějších exkurzích, nejvýznamnějším vodítkem bude přímé působení na vzdělávané.
Příklad:
Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně doprovází žáky do muzea v pondělí, kdy má učit 3 hodiny. 1 hodinu stráví cestou do galerie a 1 hodinu cestou zpět. 2 hodiny prochází s žáky muzeem a podává odborný výklad k jednotlivým exponátům a začleňuje je do látky probírané v dějepise. Učitel tedy v pondělí vykonal 2 hodiny přímé pedagogické činnosti. V daný týden bude učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování ve čtvrtek. Nebude se jednat o přespočetnou hodinu, neboť učitel 1 hodinu svého základního pedagogického úvazku nesplnil z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností (dohled nad žáky cestou do a z muzea). Pokud mu budou nařízeny 2 hodiny, bude se 1 považovat za přespočetnou.
V případě, kdy pedagogický pracovník pravidelně vykonává hodinu (příp. hodiny) přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek a ředitel školy neurčí v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, a pedagogický pracovník v daném týdnu vykoná alespoň jednu hodinu přímé pedagogické činnosti, nebude možné říci, že se nejednalo právě o onu nařízenou, tedy přespočetnou hodinu. Důvod případného nesplnění základního pedagogického úvazku je však třeba vzít v úvahu i nadále.
Pokud ředitel přespočetnou hodinu konkrétně označí a učitel ji nesplní (např. z důvodu dovolené, lékaře), přespočetná hodina nevznikla a nenáleží tedy právo na příplatek.
Zdroj: https://www.msmt.cz/dokumenty/pravni-vyklad-k-23-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich
