SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
OSPOD se obrátil na mateřskou školu s žádostí o "vyslechnutí" dítěte, jehož zákonní zástupci jsou aktuálně zapojeni do rozvodového řízení a matka vyjádřila nesouhlas s tímto postupem. Mateřská škola byla kontaktována matkou, která požádala, aby OSPODU neposkytla dítě k výslechu. Mohli byste mi prosím poradit, jak postupovat v této situaci v souladu s platnými právními předpisy?
Pro začátek je možné použít Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 8 Tdo 1092/2012, které odpovídá na statusovou otázku pracovníků OSPODu: „Sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí je úřední osobou ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, neboť jako odpovědný úředník orgánu územní samosprávy vykonávajícího státní správu v přenesené působnosti při své činnosti plní úkoly společnosti a státu a používá přitom pravomoci svěřené přímo zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, včetně rozhodování o právech a povinnostech jiných subjektů (§ 13 posledně uvedeného zákona, § 1 odst. 2, § 109 zákona č. 108/2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů).“
Dle výše zmíněného § 109 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, sociální pracovník mimo jiné vykonává sociální šetření. Dále na základě ust. § 6 písm. a) bod. 2. a 3. zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „OSPOD“), se tato ochrana se zaměřuje zejména na děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti.
V tomto případě nevíme, na základě jakého podnětu orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „ORGÁN“) zahájil sociální šetření, nicméně dle § 9 OSPOD se na ORGÁN může obrátit jakýkoliv z rodičů a dle § 10 je tento ORGÁN povinen vyhledávat děti nacházející se ve výše popsané situaci.
Dále v § 52 odst. 1 OSPOD je uvedeno, že: „Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení...“
Ze všeho výše uvedeného tedy vyplývá, že pověření zaměstnanci ORGÁNu jsou oprávněni k návštěvě dítěte v MŠ za účelem plnění úkolů podle zákona OSPOD.
S tímto úzce souvisí i otázka, kdo je tímto orgánem a jaké jsou vzájemné pravomoci a povinnosti.
Dle § 4 OSPOD orgánem sociálně-právní ochrany (ORGÁN) jsou tyto subjekty:
„(1) Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou
- a) krajské úřady,
- b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
- c) obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady,
- d) ministerstvo,
- e) Úřad,
- f) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2) Sociálně-právní ochranu dále zajišťují
- a) obce v samostatné působnosti,
- b) kraje v samostatné působnosti,
- c) komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
- d) další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen "pověřená osoba").
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost v oblasti sociálněprávní ochrany, není-li působnost svěřena jinému orgánu sociálně-právní ochrany.“
Dále dle § 52a odst. 1 OSPOD „Zaměstnanci zařazení k výkonu práce v orgánech sociálně-právní ochrany, kteří nejsou státními zaměstnanci, se při plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem. Služební průkaz je u zaměstnanců podle věty první, kteří jsou pověřeni výkonem kontrolních činností, pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu.“
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že vzájemná práva a povinnosti mezi ORGÁNEM a MŠ upraveny zákonem č. 255/2012 Sb. o kontrole (dále jen „KONTROLNÍ ŘÁD“).
Dle § 4 odst. 1 kontrolního řádu, kontrolu vykonává osoba, kterou kontrolní orgán k tomu pověřil. Dále dle § 5 tohoto zákona kontrolní orgán zahajuje kontrolu z moci úřední a samotným zahájením kontroly je předložením pověření ke kontrole. Tímto pověřením je výše popsaný služební průkaz.
Dále dle § 8 a 9 je kontrolující osoba oprávněna požadovat součinnost od kontrolované osoby a ta je povinna jí poskytnout. Ačkoliv v tomto případě MŠ není kontrolovanou osobou, tak i přesto povinnost tuto součinnost poskytnout.
Jelikož školy a školská zařízení dle § 29 odst. 2 školského zákona mají povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, doporučuji se podrobně seznámit s průkazy kontrolujících osob. Přesné vzory těchto průkazů se nachází na úplném konci přílohy k vyhlášce č. 473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tato vyhláška je dostupná na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473#f4842173.
Závěrem lze tedy shrnout, že pověřené osoby sociálně-právní ochrany dětí mají právo provádět úkony v budově MŠ a k tomuto jim musí MŠ poskytnout potřebnou součinnost.
Nicméně v případě jakýchkoliv nesrovnalostí, např. neochoty předložit sl. průkazy, či sl. průkazy nebudou odpovídat výše popsanému vzoru, doporučuji tyto osoby do prostor MŠ vůbec nevpouštět a obrátit se na Policii ČR.
