Málokterá právní oblast prošla v nedávné době tak složitým legislativním vývojem jako ta, která reguluje stavebnictví a územní plánování. Nový stavební zákon začal být poprvé projednáván v rámci meziresortního připomínkového řízení zhruba před čtyřmi lety. Jeho příprava byla vedena principem jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko. Úsilí o vytvoření zcela nové soustavy stavební správy, která by integrovala dosavadní povolovací procesy a kopírovala svou organizací systém katastrálních úřadů, se však setkalo s odporem ze strany politiků i resortů, a to i navzdory tomu, že byl tento zákon v roce 2022 prohlášen vítězem ankety zákon roku.[1] Jaká je nyní podoba stavebního práva, jaký vývoj lze v blízké době očekávat a jak budou těmito změnami ovlivněny obce?
Přehled legislativního vývoje
Původní expertní návrh z roku 2019 doznal v důsledku legislativních procesů řady změn v oblasti institucionální organizace, územního plánování, procesu, ale i v oblasti hmotného práva. Výsledná podoba byla přijata a vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Společně s ním byl přijat a vyhlášen tzv. změnový zákon č. 284/2021 Sb. Aniž by však tento předpis stihl nabýt účinnosti, došlo v důsledku volby nových poslanců v roce 2021 k jeho velké věcné novele, kterou sněmovna schválila ke konci března tohoto roku.
Tato velká novela nabude účinnosti ve dvou fázích, a to jednak k 1. lednu 2024 pro stavby vymezené přílohou č. 3 nového stavebního zákona, a jednak k 1. červenci téhož roku pro stavby ostatní. Pro první polovinu roku 2024 tedy platí „přechodné období“, kdy se nový stavební zákon bude vztahovat jen na vyhrazené stavby.[2]
Zachování smíšeného modelu stavební správy
Nynější koaliční politici v minulosti ještě z opozičních lavic kritizovali změnu struktury stavebních úřadů. Oproti původnímu znění proto novela ruší Nejvyšší stavební úřad, roli úřadu nejvyšší instance na úseku stavebního práva bude nadále plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, potažmo Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Novela rovněž ve své podstatě zachovává stávající síť stavebních úřadů, které tak zůstanou pod kontrolou samospráv.[3] Řada těchto stavebních úřadů se ovšem nachází v obcích, v nichž nepůsobí všechny dotčené orgány stavebního řízení. Tento nedostatek naplnění požadavku integrace stavebního řízení se novela snaží řešit např. prostřednictvím již známého institutu koordinovaného závazného stanoviska na úrovni ORP. Kritici věcné novely rovněž připomínají, že zachováním současné struktury zaostává řešení tzv. systémové podjatosti, tedy situace, kdy lze pochybovat o nezaujatosti státního úředníka v důsledku toho, že je zaměstnancem územního samosprávného celku. Na druhou stranu však zachováním smíšeného modelu nedojde k praktickým problémům v důsledku budování zcela nového systému stavební správy, jako jsou např. přesuny stavebních úředníků či větší dojezdová vzdálenost.
Změny na úseku územního plánování
Posílení role samospráv se projeví také v tom směru, že se do jejich kompetence přesune možnost rozhodnout o pořízení územního opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci území a jejich vydání.[4] Diskuse byla vedena rovněž o možnosti územních samosprávných celků pořizovat územně plánovací dokumentaci v rámci jejich samostatné působnosti, v aktuální novele se však tato možnost nakonec neprojevila.[5]
Změny v procesním právu
Stavební právo procesní zůstává vcelku věrné schválené podobě nového stavebného zákona. Nadále tak platí, že stavební úřady budou vydávat pouze rozhodnutí o povolení záměru. Ke zrychlení stavebního řízení má rovněž přispět zavedení principu plné apelace. Odvolací orgán tak nebude napadené rozhodnutí vracet orgánu první instance, ale naopak bude v dané věci povinen sám meritorně rozhodnout. Zjednodušení se projeví také v přístupu k tzv. černým stavbám, resp. k jejich legalizaci.
Další změny procesního charakteru se týkají např. zeštíhlení možností ekologických spolků vstupovat do stavebních řízení. Spolky budou mít nově přístup pouze do těch řízení, kdy se povoluje kácení stromů nebo uděluje výjimka ze zákazů u památných stromů, a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Novela rovněž snižuje procesní práva stavebníka v případech, kdy dojde k soudnímu přezkumu stavebního řízení. Stavebník, který není žalobcem, se v případě přezkumu stává osobou zúčastněnou na řízení, nikoliv plnohodnotným účastníkem a jeho možnosti jsou v takovém případě před soudem značně omezené. Konkrétně nebude např. moci disponovat předmětem řízení, navrhovat důkazy či přednést závěrečnou řeč.[6]
Závěrem
Navzdory řadě témat, která ve veřejném mediálním prostoru nyní silně rezonují a odvracejí tak pozornost od změn ve světě stavebního práva, se obce dopadům nové legislativy nevyhnou. Ačkoliv ustanovení brzy účinných předpisů navazují na stavební zákon z roku 2006 pružněji, než se očekávalo, najdeme v nich spoustu novinek, které ovlivní obce v nejrůznějších rovinách, ať už jako pořizovatele územních plánů, účastníky stavebních řízení či jako subjekty zřizující stavební úřady. I proto je potřeba důkladně se s novou legislativou seznámit, třeba prostřednictvím kurzu, na kterém vás advokát Kamil Jelínek provede všemi těmito změnami podrobně.
[1] Více info např. zde: V anketě Zákon roku zvítězil nový stavební zákon. Dostupné z: https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/press/articles/v-ankete-zakon-roku-zvitezil-novy-stavebni-zakon.html
[2] KORBEL, František, BURYAN, Jiří, KRUPOVÁ, Dáša, POTMĚŠIL, Matěj. Nový stavební zákon anebo co z něj (z)bude. Bulletin advokacie, 2023, č. 5, s. 9-14
[3] DOLEJŠÍ, Milan. Stavební zákon kritizují profesní komory, obce změny vítají. Vláda o něm začala jednat. Česká televize. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3537529-stavebni-zakon-kritizuji-profesni-komory-obce-zmeny-vitaji-vlada-o-nem-zacala-jednat
[4] Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, č. 152/2023 Dz
[5] KORBEL, František, BURYAN, Jiří, KRUPOVÁ, Dáša, POTMĚŠIL, Matěj. Ibid.
[6] KORBEL, František, BURYAN, Jiří, KRUPOVÁ, Dáša, POTMĚŠIL, Matěj. Ibid.
.png)
