Nedostatek dostupného bydlení je vysoce aktuálním společenským problémem, jehož intenzita se v důsledku ekonomicky tíživé situace rychle stupňuje. Přesto, že podle dat ministerstva pro místní rozvoj v Česku žije 154 tisíc lidí, kteří se nacházejí v bytové nouzi a dalších 1,6 milionu osob je ohroženo ztrátou bydlení, se jedná o problémy, pro něž stát nenabízí komplexní systémová řešení.
Společnost hledá pomoc rovněž u obcí. Ty se ostatně s negativními dopady bytové nouze potýkají bezprostředně, nicméně jsou však v poskytování podpory závislé na uvážení centrálních orgánů veřejné moci a na právním řádem poskytnutých nástrojích, které mohou být použity k řešení více než jen nejvýraznějších projevů nedostatku dostupného bydlení.
Velká očekávání proto vedle investičních programů budí rovněž připravovaný zákon o podpoře v bydlení, který na podzim prošel meziresortním připomínkovým řízením a účinnosti má nabýt v průběhu roku 2025. Od návrhu zákona si předkládající ministerstvo slibuje řešení řady problémů, uvádí, že do 10 let ním má být dosaženo snížení počtu osob v bytové nouzi o 30 %. Dále pak má zajistit cílenou pomoc všem osobám ohroženým ztrátou bydlení, v energetické chudobě nebo s nadměrnými náklady na bydlení.
To jsou skutečně velké výzvy, jejichž splnění však stojí do značné míry na tom, že se povede do této nově vznikající oblasti veřejné správy obce efektivně zapojit, resp. na tom, že obcím bude umožněno řešit nedostatek bydlení na jejich území komplexně, tedy jednak právními nástroji, a jednak i prostřednictvím podpory obecních zdrojů a nastavením správné vzájemné komunikace mezi samosprávou, participujícími orgány státní správy a samotnými žadateli o podporu.
Účinky zákona o podpoře v bydlení a investiční podpora patří mezi hlavní prostředky, kterými mají obce dostupné bydlení zajistit. Jejich vzájemné propojení, nakolik je podstatné, se však podle důvodové zprávy v dohledné době neočekává. Z důvodové zprávy plyne, že „přímá provazba finančních nástrojů s navrhovaným zákonem s předpokládanou účinností nejdříve v průběhu roku 2025 by zbrzdila potřebnou výstavbu.“ Zároveň se legislativa obhajuje i nepřípustností retroaktivního působení zákona. Efekt zákona tak bude možné v investičních pobídkách spatřit až v rámci podmínek budoucích výzev, tedy těch, které budou vyhlášeny až po nabytí jeho účinnosti. Stejně tak i analytické nástroje zákona, jako např. „zpráva o bydlení“, budou moci být využívány pro nastavení podmínek investičních výzev až poté, co nabude předpis účinnosti. Ostatně podle § 180 návrhu zákona má dojít k vypracování a zveřejnění první státní zprávy o bydlení nejpozději do 31. prosince 2028. Nabízí se tak logicky obava, že provázání jednotlivých politických nástrojů podpory v bydlení přijde ještě později než jen pozdě.
Jaké hlavní nástroje mají být zavedeny zákonem o podpoře v bydlení?
Návrh zákona předpokládá vznik zcela nové oblasti veřejné správy, která bude poskytovat různé služby cílící na řešení bytové nouze. Ta bude fungovat na několika úrovních. Klíčové je však zřízení tzv. kontaktních míst pro bydlení, jež mají zajišťovat obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 11 odst. 1 písm. d) bod 2). Nadřízenými orgány kontaktních míst mají být krajské úřady a nad nimi pak Ministerstvo pro místní rozvoj a v některých oblastech Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle hodnocení dopadů regulace návrhu zákona o podpoře v bydlení lze rozdělit nástroje, kterých je možno využít k naplnění cílů zákona, do tří oblastí. Jedná se o:
- poradenství,
- sociální práce v oblasti bydlení a
- samotné zabydlování v soukromých či obecních bytech tam, kde nedostačují nástroje měkčí.
Poradenství
Poradenství je především nástrojem prevence. Cílí jak na osoby, které už se v bytové nouzi nacházejí, tak i na ty, kterým bytová nouze teprve hrozí a k odvrácení hrozby potřebují poradenství. Zvažované varianty řešení se pohybují od prostého navýšení finančních prostředků na poradenství v bydlení, které by byly využity ve stávajícím systému poskytování poradenství, přes vytvoření koordinované celostátní sítě poradenských center, až po komplexní systém podpořený existencí informačního systému pro oblast podpory v bydlení.
Zabydlení
Nejefektivnějším řešením bytové nouze je zabydlení domácností ve standardních bytech, a to buďto v bytech soukromých, nebo v bytech obecních. Zvažované varianty nástrojů se týkají:
- většího využití dávky mimořádné okamžité pomoci pro zabydlení na soukromém trhu,
- využití systému garancí pro soukromé majitele jako motivace k poskytnutí bydlení cílové skupině a
- poskytnutí podpory obcím, aby byly motivovány (popř. povinny) poskytovat obecní byty cílové skupině.
Garance
Nástroje zabydlování cílí především na domácnosti, které vedle poradenství pro úspěšné zabydlení vyžadují i jiné druhy podpory. Jedním z těchto nástrojů je tzv. garance. Nástroj garantovaného bydlení hledá řešení u majitelů soukromých bytů, přičemž využívá podpory státu ke snížení rizika těchto soukromých pronajímatelů, kteří se rozhodnou pronajímat bydlení domácnostem v bytové nouzi. Poskytovatelé garancí budou zajišťovat soukromým vlastníkům to, že za nájemce uhradí případné dlužné nájemné, zálohy za služby apod. K plnění garancí budou jejich poskytovatelům poskytovány příspěvků státu. Praxe tzv. sociálních nájemních agentur fungují např. v Belgii, Spojeném království, Irsku, Maďarsku, Francii, Německu, Španělsku a dalších zemích. Nezbytnou podmínkou využití soukromých bytů je zajištění toho, že se bude skutečně jednat o standardní bydlení, tedy případné garance nemají být vypláceny zasubstandardní nebo přelidněné bydlení, případně za bydlení dražší, než je místně obvyklé nájemné.
Navýšení kapacity obecního nájemního bydlení
Sektor obecního bydlení je zásadní pro úspěšné systémové řešení bytové nouze. Přesto však v České republice v současnosti neexistuje jednotný systém sociálního bydlení a bytový fond obcí pro domácnosti v bytové nouzi je velmi omezený. K navýšení kapacity obecního nájemního bydlení může dojít několika způsoby. Obce mohou nově začít využívat byty, které již ve vlastnictví mají, na řešení bytové nouze. Dalšími zdroji obecních bytů mohou být rekonstrukce v současnosti neobydlených obecních bytů, výstavba vlastních obecních bytů, nebo spolupráce se soukromým sektorem, kdy investor nabídne obcím podíl nových bytů jako sociální bydlení.
Rovněž se zvažuje varianta, kdy by byla zavedena zákonná povinnost obcí vyčlenit část svého bytového fondu prořešení bytové nouze a poskytovat je domácnostem určeným jako cílová skupina. Tato varianta má ovšem celou řadu rizik:především je diskutabilní, zda je v souladu s platnou legislativou právně možné obdobnou zákonnou povinnost obcím v samosprávě zákonem nařídit. Dále je takové řešení do značné míry nerealistické vzhledem k rozdílným podmínkám obcí – mnoho obcí s velkou koncentrací bytové nouze má relativně malý bytový fond a takovouto zákonnou povinnost by nebyly schopny naplnit.
Netřeba dodávat, že tato řešení jsou nutně závislá na efektivní provázanosti všech nástrojů bytové politiky a finanční podpoře obcí ze strany státu, jako to ostatně k návrhu zákona připomínkovalo i Sdružení místních samospráv ČR.
Sociální poradenství
Dalším nástrojem prevence bytové nouze a udržení stability standartního bydlení má být asistence v bydlení ve formě sociální práce. Tato služba je v současnosti omezená a nesystémová, proto se nabízí její obměna, a to různými prostředky, od forem navýšení financování sociálních služeb po možnost vytvoření nového systému podpory v bydlení vně stávajícího systému.
Zabydlování osob v bytové nouzi a udržení tohoto bydlení bývá obvykle provázeno negativními jevy, např. i těmi sousedskými a komunálně politickými. Adekvátní podpora v bydlení prostřednictvím sociálních pracovníků má zamezit těmto dopadům a zároveň i napomoci většímu zapojení soukromníků a obcí do systému podpory.
Asistence v bydlení by měla zajišťovat služby podpory a pomoci při nakládání s finančními prostředky, při navázání, udržení či obnovení sociálních vazeb, při hospodárném užívání bytu, při zajištění sociálních služeb podle zákona o sociálních službách a dalších služeb (například psychoterapie, zdravotní služby aj.). Těchto výsledků by mělo být dosaženo buďto změnou současného systému financování sociálních služeb a rozšířením jejich činností, nebo poskytováním speciálně asistenci v bydlení mimo současný režim sociálních služeb.
Závěrem
Bytová politika je palčivým tématem, kterému se neodstává požadovaná pozornost. Navzdory řadě nedostatků bytové politiky, které pramení především z nekomplexnosti současných politických nástrojů, je kvalita připravovaného zákona přinejmenším diskutabilní a samotný legislativní proces značně zdlouhavý. I když se nejedná o problém, který lze vyřešit během jednoho volebního období, zdá se, že zájem státu o řešení je spíše vlažný a obce si tak budou muset umět ještě nějakou dobu poradit se stávajícími prostředky. Dříve či později však na změny dojde a obce se budou s oněmi novými i reformovanými nástroji podpory při vlastní správě setkávat pravidelně. Proto bude připravované legislativě i dalším nástrojům podpory bydlení věnována pozornost i v dalších článcích.
Zdroje:
- Návrh zákona o podpoře v bydlení
- Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o podpoře bydlení (zejm. kapitola 3.)
