Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 100
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku až do doplnění rady obce alespoň na 5 členů její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3, s výjimkou vydávání nařízení obce, svěřit zcela nebo zčásti starostovi.
(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Ustanovení § 102 odst. 4 se použije obdobně.
(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.
Komentované ustanovení upravuje činnost rady obce v případech poklesu počtu jejích členů a poklesu počtu členů zastupitelstva obce.
Činnost rady při snížení počtu jejích členů
Podle § 99 odst. 3 zákona o obcích je počet členů rady lichý, činí nejméně 5 a nejvýše 11, a zároveň nesmí přesahovat (tj. může činit nejvýše) jednu třetinu z počtu členů zastupitelstva. Při dodržení těchto dvou pravidel je stanovení počtu členů rady na rozhodnutí zastupitelstva.
Počet členů rady může poklesnout, pokud člen rady rezignuje na svojí funkci v radě (tj. funkci starosty, místostarosta nebo člena rady) nebo je z ní odvolán nebo pokud členovi rady zanikne mandát člena zastupitelstva obce. Zánik mandátu upravuje § 55 odst. 2 (zánik mandátu nastává určitou právní skutečností) a odst. 3 (zánik mandát v návaznosti na určitou právní skutečnost musí vyslovit zastupitelstvo) volebního zákona - viz. komentář k § 69 zákona o obcích.
Ačkoliv se nejedná o standardní postup, lze připustit, aby zastupitelstvo při volbě členů rady určilo též náhradníka, který do rady nastoupí, pokud kterémukoliv jejímu členovi funkce v radě zanikne, a snížilo tak pravděpodobnost poklesu počtu členů rady pod 5. Rovněž je možné poklesu počtu členů rady pod 5 zabránit zvolením řadového člena rady, přestože z rady odešel starosta nebo jediný místostarosta, takové řešení by nicméně mělo být pouze dočasné, neboť zákon předpokládá, že obec má právě jednoho starostu a nejméně jednoho místostarostu.
Odstavec 1 komentovaného ustanovení spojuje právní následky pouze se situací, kdy počet členů rady poklesne pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5. Na právní postavení rady tedy nemá vliv, pokud počet jejích členů poklesne pod počet stanovený zastupitelstvem obce, avšak nikoliv pod 5, ani pokud počet jejích členů sice poklesne pod 5, ale na nejbližším zasedání zastupitelstva je dovolením nových členů rady doplněn alespoň na 5 (nikoliv tedy nutně na počet stanovený zastupitelstvem obce).
Za nejbližší zasedání zastupitelstva obce ve smyslu komentovaného ustanovení se považuje první zasedání, které následuje poté, co počet členů rady poklesl pod 5. Pokud člen rady rezignuje během zasedání zastupitelstva, nebo je odvolán (k čemuž nemůže dojít mimo zasedání zastupitelstva), a počet členů rady tím poklesne pod 5, považuje se za nejbližší zasedání ve smyslu komentovaného ustanovení příští zasedání zastupitelstva.
V případě, že k doplnění počtu členů rady na nejbližším zasedání nedojde, zbývající členové rady sice zůstávají ve svých funkcích (pobírají odměnu, mohou vykonávat neformální úkony spojené se svou funkcí), avšak nemohou vykonávat pravomoci rady obce jako kolektivního orgánu. Tyto pravomoci okamžikem skončení nejbližšího zasedání zastupitelstva, na kterém nedošlo k doplnění rady, přecházejí v plném rozsahu na zastupitelstvo.
Zastupitelstvo pak může svěřit starostovi rozhodování o záležitostech ve vyhrazené i zbytkové kompetenci rady kromě vydávání nařízení obce. Rozsah záležitostí svěřených starostovi může být v tomto případě dokonce širší než v obcích, kde se rada nevolí a starosta vykonává většinu jejích pravomocí podle § 102 odst. 4 zákona o obcích. V praxi lze nicméně doporučit svěřit starostovi pouze takový rozsah kompetencí, který je potřebný pro každodenní fungování obce a není praktické, aby v rámci něj rozhodovalo zastupitelstvo.
Rada obce začíná své pravomoci opětovně vykonávat hned poté, co je počet jejích členů doplněn alespoň na 5. Po zvolení pátého člena rady tím pádem zastupitelstvo nadále nemůže rozhodovat ve vyhrazené pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 2 zákona o obcích.
Zvláštní úpravu pro pokles počtu členů rady upravuje § 102 odst. 5 zákona o obcích, podle nějž je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce. Zvláštní úprava se neuplatní, pokud všichni členové rady odstoupili ze svých funkcí nebo jim zanikl mandát člena zastupitelstva – v takovém případě platí, že počet členů rady poklesl pod 5 (konkrétně na 0) ve smyslu komentovaného ustanovení, a její pravomoci vykonává v případě nedoplnění na nejbližším zasedání zastupitelstvo.
Činnost rady při snížení počtu členů zastupitelstva
Podle § 99 odst. 3 zákona o obcích se rada obce nevolí v těch obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. V obcích, kde se rada obce nevolí vykonává část jejích pravomocí (včetně široké zbytkové pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích) starosta, část výslovně vymezená v § 102 odst. 4 zákona o obcích je pak v takových obcích vyhrazena zastupitelstvu.
V případě zániku mandátu člena zastupitelstva obce nastupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny stejné volební strany v pořadí určeném podle volebního zákona. § 56 odst. 3 volebního zákona pak výslovně stanoví, že není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce. Pokud takto neklesne počet členů zastupitelstva pod polovinu nebo pod 5, zastupitelstvo dále pokračuje v činnosti v nižším počtu členů, než byl zvolen.
Zánik mandátu upravuje § 55 odst. 2 (zánik mandátu nastává určitou právní skutečností) a odst. 3 (zánik mandát v návaznosti na určitou právní skutečnost musí vyslovit zastupitelstvo) volebního zákona.
Pokud jde o písemnou rezignaci (která není podle současné právní úpravy přípustná u starosty obce), zaniká mandát dnem jejího doručení obci,[1] případně (s ohledem na princip volného výkonu mandátu) k relevantnímu budoucímu datu, pokud jej zastupitel v rezignaci uvede. Z logiky věci i s ohledem na nastupování náhradníků není přípustné, aby zastupitel rezignoval k datu předcházejícímu dni doručení jeho rezignace – pokud takový úmysl v rezignaci vyjádří, nepřihlédne se k tomu a uplatní se obecné zákonné pravidlo.[2]
Z povahy mandátu člena zastupitelstva obce zaniká mandát úmrtím člena zastupitelstva a dnem zániku obce, ať už jejím sloučením s jinou obcí nebo připojením k jiné obci.
§ 55 odst. 3 volebního zákona stanoví tři důvody, při jejichž naplnění vysloví zánik mandátu zastupitelstvo obce. Jde o pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ztrátu volitelnosti a vznik neslučitelnosti funkcí - viz. komentář k § 69 zákona o obcích.
Odstavec 2 komentovaného ustanovení spojuje s poklesem počtu členů zastupitelstva pod 11 následek ukončení činnosti rady v obci (narozdíl od poklesu počtu členů rady pod 5 je pokles počtu členů zastupitelstva pod 11 skutečností, kterou nelze v rámci volebního období nijak napravit).
V obcích, kde po zániku mandátů a při neexistenci náhradníků působí zastupitelstvo v počtu 11-14 členů, tedy i nadále rada obce standardně funguje (pokud zároveň nepoklesl počet jejích členů pod 5, viz. výše). Odstavec 3 komentovaného ustanovení výslovně stanoví, že překážkou činnosti rady není ani fakt, že počet jejích členů přesáhne jednu třetinu počtu členů zastupitelstva, ačkoliv tak vznikne rozpor s § 99 odst. 2 zákona o obcích (obdobně tomu bude v případě, že počet členů rady je v rozporu s tímto ustanovením sudý).
Činnost rady podle odstavce 2 komentovaného ustanovení končí uplynutím třicátého dne ode dne uprázdnění mandátů, jímž došlo k poklesu počtu členů zastupitelstva pod 11. Vzhledem k tomu, že jde o dobu, nikoliv lhůtu (k zániku činnosti rady dojde po jejím uplynutí přímo ze zákona), končí činnost rady uplynutím třicátého dne i v případě, že se jedná o víkendový den nebo svátek.
Podle věty druhé odstavce 2 komentovaného ustanovení se po skončení činnosti rady obce použije obdobně ustanovení § 102 odst. 4 zákona o obcích, které upravuje rozdělení pravomocí v obcích, kde se rada nevolí – podle tohoto ustanovení vykonává část pravomocí rady (včetně široké zbytkové pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích) starosta, část výslovně vymezená v § 102 odst. 4 zákona o obcích je pak vyhrazena zastupitelstvu.
[1] § 55 odst. 2 písm. b) volebního zákona předpokládá doručení starostovi, avšak s ohledem na praktické souvislosti (potřeba prokázat den doručení, problematika zastižení starosty) podle ustáleného výkladu postačí doručení obci.
[2] Lze se setkat i s výkladem, podle nějž se k uvedení relevantního budoucího data v rezignaci nepřihlíží a navzdory němu se uplatní obecné zákonné pravidlo. Tento výklad je podle našeho názoru nutné považovat za nesprávný, neboť ignoruje princip volného výkonu mandátu, z něhož vyplývá mj. nezadatelné právo zvoleného zastupitele s mandátem disponovat.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
