§ 101: Schůze rady obce

Komentované ustanovení upravuje schůzi rady obce a související záležitosti.

Schůze rady obce

Rada obce jako kolektivní orgán nemůže přijmout žádné rozhodnutí mimo svou řádně svolanou schůzi. Právní úprava svolávání a konání schůzí rady obce však vychází z faktu, že rada je podle § 99 odst. 1 zákona o obcích výkonným orgánem obce. Zákon tedy nestanoví, s jakým předstihem musí být rada svolána, ani minimální frekvenci jejích schůzí nebo povinnost konat je na území obce, jako je tomu u zasedání zastupitelstva. Schůze rady svolává starosta (viz. § 103 odst. 5 zákona o obcích) operativně, podle aktuální potřeby (musí případně dodržovat pravidla stanovená jednacím řádem rady, pokud svolávání schůzí upravuje).

Narozdíl od zasedání zastupitelstva jsou schůze rady neveřejné, ze zákona se jich tedy účastní pouze členové rady a podle § 110 odst. 5 zákona o obcích též tajemník obecního úřadu. Rada si však podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení může pozvat na schůzi jiné osoby, např. další členy zastupitelstva, úředníky obecního úřadu, externí odborníky nebo zástupce obchodních společností, které jsou nebo mohou v budoucnu být ve smluvním vztahu s obcí.

Podle textace komentovaného ustanovení může další osoby rada přizvat k jednotlivým bodům programu, což však nevylučuje ani přizvání určité osoby ke všem bodům programu opakovaně na každou schůzi. Zároveň je možné, aby o účasti dalších osob na schůzi rady obce rozhodlo zastupitelstvo, neboť rada mj. podle § 102 odst. 1 o obcích zabezpečuje plnění přijatých usnesení zastupitelstva. V případě větších měst a jejich úřadů bývá v jednacím řádu ukotveno, že se všech schůzí účastní vedle tajemníka další vysocí úředníci, předsedové výborů zastupitelstva nebo komisí rady apod.

Usnášeníschopnost a kvórum upravuje odstavec 2 komentovaného ustanovení obdobně jako v případě zasedání zastupitelstva, kdy k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady obce, což je rovněž počet, kdy je rada schopna se usnášet. Při stanovení kvóra je vždy nutné vycházet z počtu aktuálně zvolených členů rady, nikoliv z počtu stanoveného zastupitelstvem ve smyslu § 99 odst. 2 zákona o obcích – např. pokud je zastupitelstvem zvoleno 7 členů rady, avšak dvěma z nich z jakéhokoliv důvodu (rezignace, odvolání, zánik mandátu zastupitele) členství v radě zanikne a nejsou na jejich místa zvoleni noví členové, postačí pro schválení usnesení 3 hlasy (z 5 aktuálních členů rady).

Obdobně jako u zasedání zastupitelstva upravuje odstavec 3 komentovaného ustanovení též distanční účast členů rady a dalších oprávněných osob na schůzi s využitím audiovizuální techniky. Do zákona o obcích byl odstavec 3 komentovaného ustanovení vložen novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. V rámci debat vyvolaných v počátku období pandemie onemocnění Covid 19, kdy bylo v zájmu veřejného zdraví doporučeno omezit osobní kontakty, se do té doby možnost distanční účasti dovozovala výkladem, což nebylo optimální z hlediska právní jistoty obcí ani občanů.

Distanční účast osob na schůzi rady obec je možná pouze pokud jí upravuje jednací řád rady. Teprve úprava v jednacím řádu může založit oprávněným osobám možnost distanční účasti. Pokud jednací řád tuto možnost nestanoví, nemělo by být v případě člena rady žádosti o distanční účast na schůzi vyhověno bez ohledu na to, z jakých důvodů o ní žádá. Na druhé straně u jiných oprávněných osob, které nemohou hlasovat o usneseních (radě pouze dodávají informace, případně mají poradní roli), lze jejich distanční účast připustit i v případě neexistence úpravy v jednacím řádu.

Zákon nepředepisuje obcím konkrétní technické řešení pro zajištění distanční účasti, musí však vždy umožňovat osobní účast člena rady nebo jiné oprávněné osoby v reálném čase schůze a uplatňování jeho práv, u členů rady především práv předkládat návrhy k projednání, hlasovat o všech předložených návrzích, nebo přihlásit se do rozpravy a vystoupit v ní.

Za přípustné lze považovat i využití technického zařízení umožňujícího přenos zvuku (bez přenosu obrazu), pokud vše uvedené umožňuje.[1] Nepřípustné je naopak hlasování per rollam (mimo osobní, ať už prezenční nebo distanční, přítomnost na schůzi) nebo využití takového technického řešení, které umožní pouhou pasivní účast bez možnosti aktivního zapojení do schůze.

Jednací řád může vedle technických pravidel stanovit též další pravidla pro distanční účast, typicky okruh situací, kdy se osoby mohou zasedání zúčastnit distančně (každá oprávněná osoba vs. pouze členové rady, pouze osoby v karanténě a izolaci nebo v pracovní neschopnosti, pouze osoby nacházející se v zahraničí, pouze členové rady, kteří jsou zároveň členy Parlamentu ČR apod.), lhůtu pro nahlášení zájmu o distanční účast obecnímu úřadu před konáním schůze apod. Stanovená pravidla však nesmí být diskriminační (např. umožňující distanční účast pouze členům rady určitého věku či zvoleným za určité volební strany).

Z neveřejné povahy zasedání rady obce plyne, že narozdíl od právní úpravy zasedání zastupitelstva není upravena možnost distanční účasti veřejnosti ani povinnost o možnosti distanční účasti na schůzi veřejně informovat. Stejně jako v případě zasedání zastupitelstva je však třeba, aby již při svolání schůze jednací řád distanční účast upravoval, a není možné distanční připojení člena rady umožnit ihned v rámci příslušného zasedání poté, co je příslušná změna jednacího řádu schválena (viz. komentované ustanovení vyžaduje, aby jednací řád stanovil tuto možnost předem).

Věta poslední odstavce 3 komentovaného ustanovení vylučuje konání schůze rady obce čistě distančním způsobem. Vždy musí být připravena místnost, v níž se schůze rady koná, a kde se jí mohou zúčastnit členové rady i ostatní přizvané osoby, a to navzdory faktu, že nelze vyloučit krajní případ, kdy při volné úpravě podmínek pro distanční účast budou všichni členové rady i další osoby na schůzi přítomni distančně.

Zápis ze schůzí rady obce

Zápis schůze rady obce je veřejnou listinou ve smyslu § 53 odst. 3 správního řádu a § 567 nového občanského zákoníku, která zachycuje průběh schůze. Textace odstavce 4 věty první komentovaného ustanovení ukládá pořízení zápisu radě samotné, to však neznamená, že jej nutně musí pořizovat její člen – pořízení zápisu lze svěřit jiné přizvané osobě, typicky tajemníkovi nebo jinému zaměstnanci obecního úřadu.

Skutečnost, že jde zápis ve smyslu komentovaného ustanovení, stvrzuje svým podpisem starosta společně s místostarostou nebo jiným členem rady. Narozdíl od zápisu ze zasedání zastupitelstva nestanoví zákon u zápisu ze schůze rady obce povinnost určení ověřovatelů, kteří svým podpisem stvrdí, že zápis odpovídá průběhu schůze. Tento proces lze nicméně upravit v jednacím řádu rady.

Stejně jako v případě zápisu ze zasedání zastupitelstva patře mezi obligatorní obsahové náležitosti zápisu ze zasedání rady počet přítomných členů rady obce (zaznamenány by měly být i případné změny počtu přítomných v průběhu zasedání), schválený pořad schůze, průběh a výsledek hlasování (není nutné uvádět jmenný přehled hlasování, postačí informace o počtu hlasujících pro/proti/zdržel se) a přijatá usnesení. Právě zápis ze schůze rady je oficiálním písemným dokladem o tom, jaká usnesení rada přijalo (jeho pořízení však není nutným předpokladem k zahájení plnění usnesení). Podrobněji může obsah zápisu upravit jednací řád rady.

Proti obsahu zápisu může kdokoliv ze členů rady podat námitku, o níž rada rozhodne na nejbližší budoucí schůzi. Zákon nepřiznává právo vznášet námitky proti obsahu zápisu jiným osobám, které se schůze zúčastnily. Námitku jiné osoby si však může osvojit kterýkoliv člen rady. Pokud bude zápis na základě námitky následně upraven, je nutné to do něj uvést, ideálně s odkazem na konkrétní usnesení rady, kterým o dané námitce rozhodla.

Zápis musí být pořízen do 15 dnů od skončení zasedání. V této lhůtě by mělo dojít k vyhotovení zápisu s podpisem starosty a místostarosty nebo jiného člena rady. Za nepořízení zápisu v zákonné lhůtě zákon nestanoví žádnou sankci, jedná se tedy o lhůtu pořádkovou.

Po pořízení komentovaného ustanovení ukládá obci povinnost uložit pořízený zápis na obecním úřadě k nahlédnutí všem členům zastupitelstva – ti mají právo nahlížet do zápisu tak, jak byl pořízen, bez jakéhokoliv obsahového omezení (např. anonymizace osobních údajů). Občané obce, kteří dosáhli věku 18 let, a fyzické osoby, které dosáhli věku 18 let a vlastní na území obce nemovitou věc, pak podle § 16 odst. 2 písm. e) a odst. 3 zákona o obcích mají právo nahlížet pouze do usnesení rady obce

O nahlížení do zápisu ze schůze rady nebo o jeho kopii mohou tyto i jakékoliv jiné osoby požádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž zápis jako celek se v obecné rovině poskytuje, může však být dán zákonný důvod k vyloučení poskytnutí některých částí zápisu (typicky osobních údajů osob, které nejsou veřejně činné). Tytéž části je pak potřeba vyloučit i při aktivním zveřejňováním zápisu.

Jednací řád rady obce

Jednací řád rady obce je vnitřním předpisem, který upravuje průběh schůze rady obce a související záležitosti. Podle textace komentovaného ustanovení je vydání jednacího řádu povinností rady, zákon nicméně nestanoví žádnou sankci v případě jeho nevydání.

Rada obce jako kolektivní orgán může jednací řád vydat pouze přijetím usnesení nadpoloviční většinou všech svých členů na řádně svolané schůzi. Platnost a účinnost takového usnesení není nijak omezena, vydaný jednací řád tedy zavazuje radu obce napříč volebními obdobími, dokud není změněn (zrušen bez náhrady by vzhledem k výše uvedenému být neměl).

Zákon o obcích komplexně neupravuje obsah jednacího řádu rady. Podle odstavce 3 komentovaného ustanovení může stanovit možnost distanční účasti na schůzi rady (viz. výše), dále obvykle upravuje základní pravidla pro svolání rady obce, pro předkládání návrhů, pro přizvání třetích osob na zasedání, pro vystupování členů rady a těchto osob v rozpravě, pro hlasování nebo pro vyhotovení oficiálních výstupů (zápis a námitky proti němu, přehled usnesení, zvukový či audiovizuální záznam) ze zasedání.

Součástí jednacího řádu rady může být též jednací řád jejích komisí ve smyslu § 122 zákona o obcích, které jsou poradními a iniciativními orgány rady a jsou jí odpovědné ze své činnosti.

Žádné ustanovení jednacího řádu nesmí být v rozporu se zákonnou úpravou – jako nepřípustná by bylo nutné hodnotit např. ustanovení jednacího řádu, která bez legitimního důvodu zvýhodňují určitou skupinu členů rady vůči jiné, vylučují účast tajemníka obecního úřadu apod. Taková ustanovení by byla důvodem pro uplatnění dozorové pravomoci Ministerstva vnitra podle § 124 zákona o obcích (jednací řád je vydáván v samostatné působnosti obce).

Obdobně jako u jednacího řádu zastupitelstva je nutné od úpravy rozporné se zákonem odlišit situace, kdy jednací řád stanoví určité povinnosti v souvislosti se schůzí jejím členům, jiným orgánům nebo zaměstnancům obce. Taková praxe je obecně možná a běžná, avšak jak vyslovil Nejvyšší správní soud ČR v rozsudku z 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94, porušení povinných stanovených jednacím řádem nad rámec zákona (v projednávaném případě dodat zastupitelům materiály pro zasedání nejpozději 7 dnů předem) samo o sobě nezpůsobuje nezákonnost zasedání a přijatých rozhodnutí.

[1] Důvodová zpráva k návrhu novelizačního zákona (sněmovní tisk č. 499 8. volebního období PSP ČR, dostupné online na: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=230566) sice požaduje takové technické prostředky, které umožní přenos obrazu i zvuku, avšak pro takový nedůvodně restriktivní výklad neuvádí žádnou argumentaci.