Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 102a
(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření.32c)
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, pravomoci podle odstavce 2.
(4) V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107) v rozsahu podle § 102 odst. 4. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
_____________________________
32c) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
Komentované ustanovení upravuje výkon pravomocí rady obce v období po volbách do zastupitelstev obcí a zvláštní rozšíření pravomocí rady obce v mimořádných případech, kdy ve volbách do zastupitelstev obcí nebylo řádně zvoleno zastupitelstvo obce.
Podle § 55 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zanikají dnem voleb do zastupitelstva obce mandáty všem členům zastupitelstva (včetně těch, kteří byli zvoleni do rady). Protože je však nutné zajistit praktické fungování obce v době mezi konáním voleb a dobou, kdy zahájí činnost nové složení volených orgánů, zákon určuje, že v době po volbách po určitou dobu vykonávají i nadále své pravomoci dosavadní rada (podle komentovaného ustanovení) a dosavadní starosta a místostarosta (podle § 107 zákona o obcích)
Rozsah a doba výkonu pravomocí dosavadní radou obce
Rada obce je podle § 99 odst. 1 zákona o obcích výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a v rámci praktického fungování obce spadá nejvíce úkonů činěných v samostatné působnosti (včetně těch nezbytných k zajištění základního fungování obce a jejího úřadu) právě do zbytkové pravomoci rady. Proto zákon předchází situaci, kdy by ani ona ani jiný orgán obce nemohl tyto pravomoci vykonávat.
V zájmu zajištění kontinuálního chodu obce a jejích orgánů tak komentované ustanovení svěřuje výkon pravomoci dosavadnímu složení rady, ačkoliv jeho součástí mohou být osoby, které vůbec nebyly zvoleny do nového zastupitelstva. Po dobu výkonu pravomocí dosavadní radou náleží podle § 75 odst. 3 zákona o obcích jejím členům odměna za výkon funkce.
Dosavadní rada vykonává v období po volbách pravomoci v plném rozsahu, tj. jak vyhrazené pravomoci podle § 102 odst. 2 zákona obcích, tak zbytkovou pravomoc podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, jak pravomoci vyplývající ze zákona o obcích, tak pravomoci vyplývající ze zvláštních zákonů apod. Svoji roli iniciativních a poradních orgánů komise v tomto období plní též dosavadní komise rady podle § 122 zákona o obcích (narozdíl od výborů zastupitelstva, které končí společně se zánikem mandátu všech členů zastupitelstva prvním dnem voleb).
Z logiky věci dosavadní rada vykonává pravomoci pouze do chvíle, než je novým zastupitelstvem řádně zvolená nová rada obce. Vzhledem k existujícím výkladovým nejasnostem bylo novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. do odstavce 1 komentovaného ustanovení výslovně doplněno, že za zvolení nové rady obce se považuje zvolení nadpoloviční většiny jejích členů, pokud je současně zvolen starosta nebo místostarosta.
Nadpoloviční většina se přitom určuje z počtu členů rady určeného zastupitelstvem podle § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. Pokud zastupitelstvo stanoví počet členů rady na jedenáct, je pro zvolení nové rady nutné zvolit alespoň šest jejích členů, zatímco při pětičlenné radě stačí zvolit tři její členy. Závěr odstavce 1 komentovaného ustanovení výslovně v případě prvního zvolení vylučuje uplatnění § 100 odst. 1 zákona o obcích, takže v případě zvolení méně než pěti členů rady a jejího bezodkladného nedoplnění na příštím zasedání zastupitelstva alespoň na pět členů nepřechází pravomoci rady na zastupitelstvo.
Zároveň musí mezi nadpolovičním počtem zvolených členů rady být alespoň jeden z dvojice starosta/místostarosta (vzhledem k textaci ustanovení k řádnému zvolení nové rady nestačí, když zastupitelstvo pověří některého ze zastupitelů výkonem funkce starosty). Tak je zajištěno, že společně s dosavadní radou obce skončí i dosavadní starosta obce podle § 107 zákona o obcích, a nedojde k souběhu činnosti dosavadní rady s novým starostou nebo dosavadního starosty s novou radou. U něj by s vysokou pravděpodobností hrozilo, že vzhledem k osobním a politickým vztahům zúčastněných nebude pro obec a její občany optimální. Nejasnosti by navíc vyvolávalo působení skončivšího dosavadního starosty ve stále fungující dosavadní radě.
Z principu, že pravomoci příslušných orgánů obce nemohou být vykonávány v jeden okamžik více různými personálními složeními těchto orgánů, vyplývá, že v případě zvolení menšího než nadpolovičního počtu nových členů rady (včetně případně zvolených starosty a místostarosty) nebo zvolení dostatečného počtu členů bez starosty nebo místostarosty tito noví členové nejsou považováni za zvolenou radu obce (případně zvoleného starostu a místostarostu) až do chvíle, kdy zastupitelstvo doplní zvolené členy rady ve smyslu zákona. Do té doby tedy nemohou vykonávat žádné pravomoci rady (ani starosty a místostarosty), které vykonává dosavadní rada (a dosavadní starosta a místostarosta).
V případech, kdy v obci v bývalém volebním období působila rada obce, avšak v novém volebním období se již rada s ohledem na počet zastupitelů volit nebude, vykonává v období po volbách pravomoci dosavadní rada až do zvolení nového starosty nebo místostarosty. V opačném případě, kdy v obci v bývalém volebním období rada obce nepůsobila, avšak v novém se volit bude, vykonává pravomoci dosavadní starosta a místostarosta (včetně výkonu části pravomocí rady podle § 102 odst. 4 zákona o obcích) až do řádného zvolení nové rady obce.
Mimořádné rozšíření pravomocí rady
Odstavce 2 a 3 komentovaného ustanovení upravují dva mimořádné případy, kdy se zákonné pravomoci dosavadní rady obce rozšiřují o pravomoc stanovit pravidla rozpočtového provizoria a pravomoc schvalovat rozpočtová opatření v jakémkoliv rozsahu.
Prvním případem je vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí soudem. Návrh neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování v obci může být podán nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí, přičemž v souladu s § 67 odst. 3 volebního zákona musí být návrh k místně příslušnému krajskému soudu podán nejpozději do 16 hodin posledního dne lhůty. § 90 odst. 3 soudního řádu správního stanoví soudu pro rozhodnutí o návrhu pořádkovou lhůtu 20 dnů. Pokud je návrh úspěšný, je nutné v obci konat opakované hlasování nebo opakované volby.
Druhým případem je situace, kdy okrsková volební komise neodevzdá zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí Českému statistickému úřadu do 24 hodin od ukončení hlasování. V takovém případě podle § 54 odst. 1 odst. c) zákona o obcích nedojde ke zvolení zastupitelstva obce a musí se konat opakované hlasování.
V obou případech s ohledem na potřebu konání opakovaného hlasování nebo opakovaných voleb v obci neobvykle dlouhou dobu nepůsobí řádně zvolené zastupitelstvo obce, a to navíc v době, kdy se obvykle připravuje rozpočet obce na další kalendářní rok. Dosavadní radě je proto svěřena pravomoc v rozpočtové oblasti, aby obec z důvodu přechodné neexistence zvoleného zastupitelstva nemusela v rozporu se zákonem pro zajištění své činnosti provádět rozpočtově nezajištěné výdaje nebo nezahájila další kalendářní rok bez schváleného rozpočtu i bez schválených pravidel rozpočtového provizoria.
Komentované ustanovení se naopak neuplatní, pokud se volby v obci nekonají z důvodu nedostatku kandidátů (v takovém případě jmenuje Ministerstvo vnitra správce obce podle § 98 zákona o obcích), nebo pokud počet členů zastupitelstva poklesne pod polovinu nebo pod 5 (v takovém případě se postupuje podle § 90 zákona o obcích).
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
