Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 34a
(1) Obce mohou mít znak a vlajku obce.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo vlajku obce, na její žádost znak nebo vlajku obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo vlajku obce. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky obce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její souhlas.
(4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro jejich užívání odstavec 3.
Komentované ustanovení upravuje pravidla udělování a využívání znaku a vlajky obce.
Udělování a změna symbolů obce
Podle odstavce 1 komentovaného ustanovení obce mohou, avšak nemusí, mít svůj znak a svoji vlajku. Není tedy v rozporu se zákonem, pokud obec znak ani vlajku nemá, obvyklé však je, že si obce své znaky a vlajky nesou již z historie.
Do 28. 4. 2004 používal zákon o obcích namísto pojmu „vlajka obce“ pojem „prapor obce“. Tento stav byl změněn novelizačním zákonem č. 216/2004 Sb. na základě pozměňovacího návrhu poslankyně Ivany Levé vycházejícího z doporučení expertní skupiny podvýboru pro heraldiku a vexilologii, podle nějž je z pohledu těchto vědních disciplín správný právě termín „vlajka obce“ (ekvivalentně k pojmu „státní vlajka“).
Nový znak či novou vlajku může obci na její žádost udělit předseda Poslanecké sněmovny, který může na žádost obce také znak či vlajku změnit. Pravomoc rozhodnout o podání žádosti nesvěřuje zákon o obcích do pravomoci konkrétního orgánu obce. Spadá tedy do zbytkové pravomoci rady obce v samostatné působnosti ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích, kterou v obcích, kde se rada nevolí, vykonává starosta. S ohledem na mimořádný symbolický význam znaku a vlajky obce lze však důrazně doporučit, aby si případné rozhodnutí o podání žádosti vyhradilo zastupitelstvo.[1]
Obdobný proces předpokládá § 142 zákona o obcích pro udělování a změny znaků a vlajek městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst, navíc se v tomto případě vyžaduje vyjádření příslušného statutárního města.
Předseda Poslanecké sněmovny v praxi rozhoduje o navržených znacích a vlajkách obcí na základě vyjádření podvýboru pro heraldiku a vexilologii (jedná se o podvýbor výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu), který vychází z odborného posouzení odborníků na tato odvětví sdružených v expertní skupině podvýboru. Proto lze doporučit obci, která chce zažádat o udělení nebo změnu znaku či vlajky obce, aby již při přípravě návrhů spolupracovala s odborníkem na heraldiku či vexilologii, který bude garantovat, že finální návrh bude splňovat ustálená heraldická a vexilologická pravidla.
Ze samotné textace odstavce 2 komentovaného ustanovení vyplývá, že na udělení nebo změnu znaku či vlajky nemají obce právní nárok. Z čl. 101 odst. 4 Ústavy nicméně vyplývá, že by zásah do samostatné působnosti obce v podobě zamítnutí žádosti měl být zcela vyjímečný – patrně si ho lze představit právě jen v případě, kdy jsou předložené návrhy v rozporu s pravidly heraldiky a vexilologie. V každém případě musí předseda Poslanecké sněmovny případné zamítavé rozhodnutí řádně odůvodnit.
Údaj o znaku a vlajce obce je podle § 33 odst. 3 zákona o základních registrech doplňkovým údajem, který je o území obce jako územním prvku veden v registru územní identifikace (RÚIAN). Za účelem zajištění aktuálnosti údajů o znacích a vlajkách obcí v RÚIAN ukládá věta poslední odstavce 2 komentovaného ustanovení Kanceláři Poslanecké sněmovny, která podle § 5 zákona o sídle Parlamentu a § 117 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mj. plní úkoly spojené s organizačním a technickým zabezpečením činnosti Sněmovny a jejích funkcionářů, povinnost neprodleně zaslat údaje o udělení nebo změně vlajky či znaku obce Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu, který je správcem RÚIAN.
Užívání znaku a vlajky obce
Podle odstavce 3 komentovaného ustanovení mohou obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby užívat znak a vlajku obce. Ze smyslu tohoto ustanovení vyplývá, že tento režim lze aplikovat pouze na takové právnické osoby, které obec zřídila či založila, a nadále v nich (jako člen, společník, akcionář apod.) setrvává, nikoliv na osoby, které obec v minulosti zřídila či založila, ale jejich strukturu už opustila (např. společnost s ručením omezením, jíž obec v minulosti založila, avšak svůj podíl již prodala jinému).
Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem, zatímco k (důstojnému) užití vlajky obce není nutný její souhlas. Podle § 3 zákona o některých přestupcích, se fyzická i právnická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně poškodí, zneužije nebo hrubě zneváží jiný zákonem chráněný symbol než státní symbol České republiky, tedy například znak nebo vlajku obce. Zatímco u znaku obce může být zneužitím jakékoliv jeho použití bez souhlasu obce, u vlajky je možné postihnout pouze její užívání nedůstojným či znevažujícícm způsobem.
Stejná pravidla platí podle odstavce 4 komentovaného ustanovení i pro znaky a vlajky městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst.
Jiné symboly obce
Zákon o obcích neupravuje žádné jiné symboly obce než znak a vlajku. Jiný právní režim tedy mají loga a jiné podobné prvky jednotné vizuální identity obce, hymna obce, maskot obce apod.
Tyto prvky nelze považovat za symboly obce chráněné zákonem o obcích. Jejich oficiální schválení spadá rovněž do zbytkové působnosti rady obce v samostatné působnosti ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích. Mohou však být zakotveny i v obecně závazné vyhlášce, kterou vydá na základě zmocnění v čl. 104 odst. 3 Ústavy v souladu s § 84 odst. 2 písm. h) zákona o obcích zastupitelstvo obce.
Pouze na znak a vlajku obce se podle § 3 autorského zákona nevztahuje ochrana autorského práva, nepřipadá tedy v úvahu jejich ochrana pomocí nástrojů soukromého práva, zatímco u ostatních symbolů a vizuálních prvků ano. Základním nástrojem proti neoprávněnému uživateli je tzv. negatorní žaloba na zdržení se neoprávněného zásahu do výkonu vlastnického práva podle § 1042 nového občanského zákoníku, případně žaloba na náhradu škody vzniklé porušením zákona ve smyslu § 2910 NOZ.
[1] Metodické doporučení odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR (podle našeho názoru formálně nesprávně) výslovně požaduje, aby součástí žádosti byla kopie usnesení zastupitelstva obce schvalující předložené návrhy znaku a vlajky.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
