Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 46
Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
Komentované ustanovení výslovně stanoví, že obce mohou spolupracovat při výkonu svého práva na samosprávu.
Vzhledem ke své obecnosti má komentované ustanovení v současné podobě pouze deklaratorní povahu a působí poněkud redundantně, neboť možnost obcí spolupracovat při výkonu samostatné působnosti vyplývá již z existence jejich právní subjektivity a majetkové autonomie. Do 31. 12. 2023 zakotvovalo komentované ustanovení též demonstrativní výčet forem spolupráce obcí.
Vzhledem k vysoké decentralizaci místní samosprávy v ČR je dobrovolná spolupráce obcí v některých aspektech zcela zásadní. Preferovanou formou spolupráce bez účasti jiných osob je dobrovolný svazek obcí (DSO) upravený § 49-53f zákona o obcích, jehož členy mohou podle § 49 odst. 2 zákona o obcích být jen obce. Kvalifikovanou formou DSO vzniklou s účinností od 1. 1. 2024 je společenství obcí upravené § 53a-53f zákona o obcích.
§ 47 zákona o obcích v této souvislosti stanoví, že na spolupráci (pouze) mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o spolku a o smlouvě o společnosti. Vyloučeno však není, aby více obcí bez účasti dalších osob pro realizaci společných činností založilo obchodní korporaci – v úvahu přichází především společnost s ručením omezením nebo akciová společnosti.
Vedle platformy DSO obce vzájemně spolupracují i na dalších platformách, jichž se však účastní také další osoby. Pro venkovské oblasti jsou klíčové místní akční skupiny (MAS), jejichž úlohou je realizace komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). MAS jsou právnické osoby mající nejčastěji formu spolku, jejichž členy jsou vedle obcí též další lokální aktéři z podnikatelského i neziskového sektoru.
Skrze právnické osoby s formou spolku obce uplatňují své společné zájmy i na celostátní úrovni a regionální úrovni. Nejvýraznějšími představiteli této spolupráce na celostátní úrovni jsou Sdružení místních samospráv ČR (jehož členem mohou být vedle obcí i jiné právnické osoby působící v oblasti územního rozvoje, tedy DSO, MAS, ale i jiné spolky) a Svaz měst a obcí ČR (jehož členem je vedle obcí též Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR sdružující osoby vykonávající funkci tajemníka obecního úřadu na obcích všech typů). Další sdružení obcí fungují na územní úrovni kraje (např. Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje) nebo správního obvodu obce s rozšířenou působností či okresu (např. Sdružení měst a obcí Jesenicka).
Spolupráce mezi obcemi může na různých územních úrovních probíhat i na půdorysu bez právní subjektivity – častá jsou např. shromáždění starostů či tajemníků obecních úřadů.
V přenesené působnosti, tedy při výkonu státní správy, mohou obce spolupracovat jen v případě, kdy tak výslovně stanoví zákon (tj. na základě veřejnoprávních smluv podle § 63 a § 66a zákona o obcích nebo ve společenství obcí).