Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 98
(1) Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra,
a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce,32)
b) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c) dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.
(2) Správce obce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria.32a) Správce obce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce podle § 91 odst. 1. Správce obce zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu.
(3) Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí Ministerstvo vnitra.
(4) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.
_____________________________
32) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
Komentované ustanovení upravuje institut správce obce jako přechodné řešení správy obce pro časově omezené období, kdy v obci nefunguje zvolené zastupitelstvo obce.
Institut správce obce byl zaveden právě aktuálním zákonem o obcích s účinností od 12. 11. 2000. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona o obcích mělo být jeho úkolem v omezeném rozsahu vykonávat samostatnou působnost obce v případech předvídaných zákonem.
Jmenování správce obce je jedním z nejvýraznějších zásahů státu do samosprávy, kdy po přechodnou dobu obecní samosprávu nezajišťuje volená reprezentace občanů, ale osoba jmenovaná ústředním orgánem státní správy. V souladu s čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR jde o zásah předvídaný zákonem a vyžadovaný k ochraně zákona, konkrétně k zachování základní funkčnosti obce v oblasti samostatné působnosti.
Jmenování správce obce
Od 1. 7. 2006, kdy nabyl účinnosti novelizační zákon č. 234/2006 Sb., jmenuje správce Ministerstvo vnitra z řad svých zaměstnanců. Ačkoliv to zákon přímo nestanoví, půjde v praxi o zaměstnance ve služebním poměru zařazeného v odboru veřejné správy, dozoru a kontroly.
Historicky v době od 1. 1. 2003 do 30. 6. 2006 jmenoval správce ředitel krajského úřadu z řad zaměstnanců zařazených do krajského úřadu a v době od 12. 11. 2020 do 31. 12. 2002 přednosta okresního úřadu z řad zaměstnanců okresního úřadu.
Oproti historické právní úpravě byl zredukován okruh případů, kdy dochází ke jmenování správce obce, na tři.[1]Nejčastějším případem je neuskutečnění voleb do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů. Poznámka pod čarou č. 32 odkazuje na § 23 odst. 8 zákona o volbách zastupitelstva obcí, podle nějž se volby v obci nekonají, nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, nebo je menší než 5.
Další situací, s níž zákon spojuje jmenování správce obce, je zánik mandátu všech členů zastupitelstva obce, na jejichž místo nenastoupí žádný náhradník. V takovém případě z logiky věci nemůže zastupitelstvo fungovat ani v provizorním režimu a do doby konání nových voleb ve smyslu § 58 zákona o volbách do zastupitelstva obce je nutné zajistit samosprávu v obci prostřednictvím správce.
Ke jmenování správce obce naopak nedochází, když v obci poklesne počet členů zastupitelstva pod polovinu nebo pod 5, avšak nedojde k zániku mandátu všech členů zastupitelstva nebo alespoň za jednoho z nich řádně nastoupí náhradník. Zastupitelstvo v tomto případě vykonává své pravomoci v provizorním režimu podle § 90 zákona o obcích až do konání nových voleb.
Podle našeho názoru nemůže s ohledem na to, že jde ze své podstaty o kolektivní orgán, zastupitelstvo ve své činnosti pokračovat ani v případě, že svůj mandát vykonává pouze jeden jediný zastupitel. Pokud je však tento zastupitel starostou, místostarostou nebo zastupitelem pověřeným výkonem pravomoci starosty, může až do zvolení nového starosty vykonávat pravomoci starosty. Proto v takovém případě není jmenován správce obce.
Poslední situací, kdy Ministerstvo vnitra jmenuje správce obce, je vznik nové obce oddělením části obce nebo sloučením obcí. Sloučení obcí i oddělení části obce lze provést pouze k počátku kalendářního roku. Teprve po vzniku nové obce je možné vyhlásit podle § 58 odst. 1 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí volby do jejího zastupitelstva, v období mezi vznikem obce a ustavujícím zasedáním jejího prvního zvoleného zastupitelstva zajišťuje samosprávu správce obce.
Činnost správce obce
Vzhledem k tomu, že jmenování správce má zajistit fungování obce v době, kdy neexistuje řádně zvolené zastupitelstvo, zabezpečuje správce obce úkoly pouze v samostatné působnosti obce. Úkoly v přenesené plní v obci i nadále především obecní úřad, v jehož čele správce stojí. Pokud je v obci, kde je jmenován správce, výkon přenesené působnosti (až už zcela nebo zčásti) nefunkční, jde o důvod pro rozhodují krajského úřadu o převodu výkonu přenesené působnosti nebo její části na místně příslušný pověřený obecní úřad ve smyslu § 65 zákona o obcích.
S ohledem na mimořádný charakter institutu správce obce a absenci jeho přímé demokratické legitimity jsou jeho pravomoci podle odstavce 2 komentovaného ustanovení omezeny. I v rámci svěřených zákonných pravomocí si však správce obce musí počítat zdrženlivě a v souladu s tím, že má zajistit pouze základní chod obce do doby ustavení zastupitelstva. Nemůže tedy obec koncepčně rozvíjet, řešit její problémy, začínat nové dlouhodobé projekty atd. Hrozba jmenování správcem obce tedy působí také motivačně (na občany, aby se ucházeli o mandáty zastupitelů, i na zastupitele, aby se bez vážných důvodů nevzdávali mandátů).
Správce obce nemůže rozhodovat ve vyhrazené pravomoci zastupitelstva s výjimkou schvalování střednědobého výhledu rozpočtu obce, rozpočtu obce, závěrečného účtu obce a účetní závěrky obce. V souvislosti s tím může stanovit pravidla rozpočtového provizoria, pokud je to potřebné.
Bez omezení může správce obce vykonávat vyhrazenou i zbytkovou pravomoc rady obce ve smyslu § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích. Z pravomocí starosty pak plní úkoly zaměstnavatele v obcí bez tajemníka obecního úřadu, může požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce a plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči tajemníkovi obecního úřadu.
Po svém jmenování správce obce zůstává i nadále zaměstnancem státu zařazeným do Ministerstva vnitra, nestává se ani zaměstnancem ani veřejným funkcionářem obce (nevztahují se na něj tedy např. povinnosti stanovené zákonem o střetu zájmů). Výkon funkce správce obce je z pohledu pracovněprávního práva pracovním úkolem předmětného zaměstnance, náklady s ním spojené (především plat správce a cestovní náklady) tedy podle odstavce 3 komentovaného ustanovení hradí Ministerstvo vnitra jako jeho zaměstnavatel. Náklady na samotné fungování obce v době jmenování správce jsou však standardně hrazeny z rozpočtu obce.
Ukončení činnosti správce obce
Poté, co se uskuteční volby do zastupitelstev obce, svolává správce obce ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, přičemž postupuje podle pravidel stanovených § 91 odst. 1 zákona o obcích.
Na ustavujícím zasedání správce podává zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce. Zákon nepředpokládá, že by zastupitelstvo ke správě přijímalo usnesení, slouží však k základnímu informování nového vedení obce.
Činnost správce končí buď okamžikem zvolení starosty (což vylučuje, aby v obci současně byli ve funkci jak správce obce, tak starosta) nebo koncem dne, kdy se koná ustavující zasedání zastupitelstva obce, pokud se na něm starostu zvolit nepodaří.
[1] Do nabytí účinnosti novelizačního zákona č. 298/2008 Sb. dne 19. 8. 2008 byl správce obce jmenován i v případech, kdy došlo k rozpuštění zastupitelstva podle § 89 zákona o obcích, kdy nebyl do 6 měsíců od ustavujícího zasedání zastupitelstva zvolen starosta nebo kdy byl starosta odvolán nebo se funkce vzdal.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
