SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Ředitel základní a mateřské školy, příspěvkové organizace (dále jen "škola"), byl jmenován na dobu určitou. Se školou nemá a nikdy neměl žádnou jinou pracovní smlouvu, například na místo pedagoga. Jeho jmenování vedoucím pracovníkem tedy končí přesně v den uvedený ve jmenování. Náleží tomuto řediteli odstupné? Nebo jaký je další postup ze strany nového ředitele příspěvkové organizace? Musí mu nabídnout jiné vhodné pracovní místo podle § 73a odst. 2?
- § 73a odst. 2 řeší odvolání z místa nebo vzdání se místa.
- § 73a odst. 3 řeší situaci, kdy byl pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou a končí uplynutím této doby.
Povinnost nabídnout jiné místo je výslovně navázána na situaci podle odst. 2 (odvolání nebo vzdání se funkce), zatímco odst. 3 stanoví samostatný způsob skončení pracovního poměru uplynutím doby.
Přikláním k názoru, že pokud ředitel nebyl odvolán, ale pouze mu 31. 7. skončí pracovní poměr založený jmenováním na dobu určitou, nenastupuje mechanismus § 73a odst. 2 (nabídková povinnost ani následná výpověď podle § 52 písm. c)), protože pracovní poměr končí přímo podle § 73a odst. 3. Je to tak?
Náš právní názor je odlišný od Vašeho. Máme za to, že byl-li v zákonem stanoveném období vyhlášen konkurs na vedoucí pracovní místo ředitele dle § 166 odst. 2 školského zákona a nerozhodl-li zřizovatel, že dosavadní ředitel zůstává ve funkci, považuje se dosavadní ředitel za odvolaného dle § 166 odst. 3 ŠZ. Proto se použije § 73a odst. 2 zákoníku práce (ZP), nikoliv § 73a odst. 3 ZP.
Doba určitá x doba neurčitá
Z přiloženého jmenovacího dekretu je zřejmé, že ke jmenování došlo v souladu s § 166 odst. 2 ŠZ a konkursní vyhláškou. Ředitel školy byl tedy jmenován na vedoucí pracovní místo zřizovatelem na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.
Do 31. 12. 2011 platilo, že zřizovatel tímto způsobem jmenoval ředitele školy na dobu neurčitou. Od 1. 1. 2012 do 30. 4. 2015 pak zřizovatel jmenoval ředitele na dobu určitou 6 let. Od 1. 5. 2015 však opět platí, že ředitel školy je jmenován do pracovního poměru na dobu neurčitou. To vyplývá přímo ze školského zákona, kdy od 1. 5. 2015 je ze znění § 166 odst. 2 ŠZ vypuštěna formulace „na období 6 let.“
Právním základem uvedeného šestiletého období není ujednání o době trvání pracovního poměru, ale § 166 odst. 3 ŠZ. Jde o zákonné šestileté období výkonu práce na vedoucím pracovním místě v rámci pracovního poměru na dobu neurčitou, nikoliv o dobu určitou pracovního poměru.
Ustanovení § 166 odst. 3 ŠZ pak uvádí, že v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs. Ve Vašem případě, kdy šestileté období ředitele uplyne dnem 31. 7. 2026, měl zřizovatel vyhlásit konkursní řízení v době od 31. 1. 2026 do 30. 4. 2026. V případě, že by zřizovatel v uvedené době nevyhlásil konkurs (takže by nedošlo k odvolání ředitele), počalo by dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období (od 1. 8. 2026) řediteli školy běžet další šestileté období.
Pro zbytek odpovědi však předpokládáme, že konkurs byl vyhlášen řádně a nově nastupující ředitel byl jmenován rovněž v souladu s § 166 odst. 2 ŠZ na základě konkursního řízení. Bylo-li tak učiněno, považuje se vyhlášením konkursu ředitel za odvolaného k poslednímu dni šestiletého období, tj. k 31. 7. 2026. Toto znění platí od 1. 1. 2026, dříve musel ředitele odvolat sám zřizovatel.
Vliv odvolání ředitele na jeho pracovní poměr
Za výše uvedeného předpokladu se dosavadní ředitel považuje za odvolaného k 31. 7. 2026, nejedná se proto o uplynutí doby určité. Z hlediska Vaší původní otázky se tedy bude postupovat dle § 73a odst. 2 ZP, nikoliv dle § 73a odst. 3 ZP. Odvoláním vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí a po skončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě bude zaměstnavatel povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Zaměstnavatelem je příspěvková organizace (škola), za kterou bude po svém nástupu jednat nový ředitel. Pro nabídku není stanovena zaměstnavateli žádná lhůta, mělo by k ní však dojít bez zbytečného odkladu, jinak jde o porušení povinnosti zaměstnavatele.
Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance vůbec žádnou vhodnou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) ZP. Za dobu od skončení výkonu funkce do skončení pracovního poměru náleží zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku dle § 208 ZP. Pracovní poměr může být samozřejmě ukončen také dohodou dle § 49 ZP. Takové řešení však předpokládá dobrovolný souhlas obou stran. Má-li zaměstnavatel pro bývalého ředitele vhodnou práci a k dohodě o skončení pracovního poměru nedojde, nemůže zaměstnavatel nabídkovou povinnost pominout pouze proto, že nemá zájem bývalého ředitele dále zaměstnávat.
Nárok na odstupné
Domníváme se, že v posuzovaném případě nemá dosavadní ředitel nárok na zákonné odstupné, ať již pracovní poměr skončí výpovědí, nebo dohodou. Odstupné by náleželo řediteli pouze v případě, dojde-li ke skončení pracovního poměru po odvolání z funkce v důsledku zrušení vedoucího pracovního místa (funkce) ředitele v rámci organizační změny (např. při sloučení škol). Nárok na odstupné proto nevznikne v případě, kdy zaměstnanec je z funkce odvolán při další existenci této funkce (např. v případě pouhé personální výměny ředitele), ani v případě, kdy je sice dán výpovědní důvod v obecných případech spojovaný s nárokem na odstupné (§ 67 ZP), avšak je uplatněn proto, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance jinou odpovídající práci nebo takovou práci zaměstnanec odmítne. Strany si ovšem mohou v dohodě o skončení pracovního poměru sjednat jiné peněžité plnění nad rámec zákonného odstupného.
Ustanovení § 73a odst. 3 ZP, kdy pracovní poměr vedoucího zaměstnance skončí uplynutím doby určité, se sice taktéž v některých případech může vztahovat na ředitele, avšak jedná se zejména o dočasné jmenování dle § 166 odst. 10 písm. a) ŠZ či § 166 odst. 11 ŠZ (např. jmenování pedagogického pracovníka ředitelem bez konkursu, když škola nemá ředitele, anebo při ředitelově překážce v práci dlouhodobého charakteru v podobě např. uvolnění k výkonu veřejné funkce nebo rodičovské dovolené). Na závěr si ještě dovolíme odkázat na aktuální metodickou-výkladovou příručku MŠMT, která by rovněž srozumitelně mohla odpovědět na Vaše související dotazy.
