SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Přijala jsem asistentku pedagoga a nevím, zda jí započítat do praxe (Podklad pro zápočet praxe rozhodných pro zařazení zaměstnance do platové stupně) zaměstnání na pozici pracovní terapeut (práce s dospělými).
Co se týče započitatelné praxe u nově přijaté asistentky pedagoga, je pro nás podstatné nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále jen „Nařízení“)
Dle ust. § 4 odst. 1 Nařízení zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce.
Ust. § 123 odst. 4 zákoníku práce přikazuje zaměstnavateli zařadit zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen "započitatelná praxe").
Určení doby započitatelné praxe je upraveno v zejména v § 4 odst. 2 a 3 Nařízení. V plném rozsahu zaměstnavatel započte zaměstnanci dobu praxe, kterou vykonával v oboru požadované práce. Dále zaměstnavatel zaměstnanci započte dobu jiné praxe nejvýše v rozsahu nejvýše dvou třetin, v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované praxe.
Z výše uvedeného vyplývá, že je čistě v kompetenci zaměstnavatele, zda dle § 4 odst. 3 Nařízení uzná (započte) dobu jiné praxe. Zaměstnavatel nemusí vůbec uznat dobu jiné praxe, pokud je nevyužitelná pro požadovanou práci.
Podrobněji je psáno ve 4. vydání komentáře k zákoníku práce Praha: C. H. Beck, 2023, s. 744, marg. č. 21–22:
„Posouzení, zda se jedná o praxi v oboru požadované práce nebo o jinou praxi, a rozhodnutí o míře zápočtu jiné praxe je v pravomoci zaměstnavatele. Je proto nezbytné, aby zaměstnavatel zjistil průběh předchozí praxe zaměstnance co nejpřesněji. Není rozhodující, byla-li získána v pracovněprávním vztahu nebo v jiném vztahu (například na základě smluv podle autorského zákona u výkonných umělců, při podnikatelské činnosti apod.).
Prokázání předchozí praxe je věcí zaměstnance. Nemá-li zaměstnanec k dispozici potřebné doklady (například dřívější pracovní smlouvy, pracovní náplně, pracovní posudky podle § 314) a je-li obtížné, nebo dokonce nemožné, tyto doklady získat, může si zaměstnavatel vyžádat údaje o průběhu předchozí praxe formou čestného prohlášení.“
