SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Potřebovala bych změnit rozložení pracovní doby vedoucí školní jídelny. Pracuje na částečné úvazky ve více školkách a rozvržení její pracovní doby nevyhovuje potřebám naší MŠ. V současné době navštěvuje naši MŠ pouze dvakrát v týdnu na 8 hodin. Potřebovala bych, aby byla v naší MŠ kratší dobu (do výše jejího úvazku), ale KAŽDÝ DEN.
Prosím o radu, jak postupovat v případě, že jí změním pracovní dobu a ona s její změnou nebude souhlasit a odmítne mi změnu podepsat.
Má na to právo, nebo rozhodnutí o změně pracovní doby přísluší pouze zaměstnavateli? Podle čeho se mám řídit v případě, že odmítne akceptovat tuto změnu? Popřípadě, je to důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a na základě jakého právního předpisu bych měla postupovat?
Pracovní smlouva vedoucí školní jídelny je v současné době v rozporu s jejím rozvrhem týdenní pracovní doby (dále jen „rozvrh“).
Ačkoliv rozvrh upravuje docházku zaměstnankyně jen na dva dny v týdnu, pracovní smlouva určuje, že týdenní pracovní doba je rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne. Na základě této skutečnosti se jeví úprava rozvrhu jako vhodná, neboť tím docílíte souladu pracovní doby s pracovní smlouvou.
Dle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a dále určuje začátky a konce směn. Z Vaší strany postačí, aby došlo k vypracování nového písemného rozvrhu týdenní pracovní doby a seznámení zaměstnance s touto změnou rozvrhu nejméně 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
K otázce seznámení zaměstnance s novým rozvrhem se vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí č. j. 21 Cdo 631/2019:
„Seznámení zaměstnance s písemně vypracovaným rozvrhem týdenní pracovní doby a jeho změnou neznamená, že zaměstnavatel je povinen rozvržení týdenní pracovní doby či jeho změnu vždy zaměstnanci předat v písemné podobě; je-li rozvrh týdenní pracovní doby učiněn součástí pracovního řádu nebo jiného vnitřního předpisu, popřípadě ve formě písemného pokynu zaměstnavatele, s nímž má zaměstnanec možnost se seznámit, postačí, je-li mu podána informace, že některým z uvedených způsobů ke změně v rozvržení týdenní pracovní doby došlo.
Dokud nejsou splněny podmínky uvedené v § 84 ZPr spočívající v zaměstnavatelem vypracovaném písemném rozvrhu týdenní pracovní doby a v seznámení zaměstnance s jeho obsahem v zákonem stanovené či době, ke změně v rozvržení týdenní pracovní doby nedochází a zaměstnanec se nevykonáváním práce v takto rozvržené týdenní pracovní době nemůže dopustit neomluveného zameškání práce.“
Naopak, pokud budou splněny výše uvedené podmínky a zaměstnanec nenastoupí do směny, dopustí se tím méně závažného porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z § 38 odst. 1 písm. b) a § 301 písm. b) zákoníku práce.
Již v tuto dobu můžete zaměstnankyni zaslat písemné upozornění, že se jedná o výpovědní důvod. Pokud se i nadále zaměstnankyně nebude dostavovat do zaměstnání, můžete jí dát výpověď dle § 52 psím. g) zákoníku práce, neboť se bude jednat o soustavné méně závažné porušení pracovní kázně. V případě této výpovědi je již písemné upozornění zaměstnance podmínkou pro platnost výpovědi.
Pokud by zaměstnankyně nedocházela do zaměstnání více dní v kuse, tak dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2542/2007, ze dne 21. 5. 2008, by neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla stačilo samo o sobě k porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodnilo by rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Otázku míry porušení pracovní kázně, však může posoudit jen soud, a to vždy dle konkrétní situace.
