§ 106: Zvláštní orgány obce

Komentované ustanovení upravuje pravomoc starosty zřizovat a obsazovat podle zvláštních zákonů zvláštní orgány obce pro výkon přenesené působnosti.

Podle § 5 zákona o obcích patří mezi orgány obce vedle výslovně vyjmenovaných orgánů (zastupitelstvo, rada, starosta, obecní úřad) také zvláštní orgány obce. Komentované ustanovení upravuje případy, kdy zřízení zvláštního orgánu obce pro výkon přenesené působnosti upravuje zvláštní zákon (vedle toho jsou zvláštním orgánem též komise rady obce, kterým je výkon přenesené působnosti svěřen v souladu s § 122 zákona o obcích).

§ 61 zákona o některých přestupcích určuje jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků, které může zřizovat starosta k projednávání určených přestupků namísto obecního úřadu. Dalšími fakultativně zřizovanými zvláštními orgány obce jsou povodňová komise, kterou může podle § 78 zákona o vodách zřídit rada obce, aby namísto ní plnila úkoly při ochraně před povodněmi, nebo krizový štáb obce, který může podle § 21 odst. 2 písm. a) krizového zákona zřídit starosta obce jako svůj poradní orgán v oblasti řešení krizových situací.

Věta druhá odstavce 1 komentovaného ustanovení předpokládá, že ve stanovených případech má zvláštní orgán obce s rozšířenou působností působnost na celém území správního obvodu této obce s rozšířenou působností. Takovými orgány jsou např. povodňová komise obce s rozšířenou působností podle § 79 zákona o vodách, krizový štáb obce s rozšířenou působností podle § 18 odst. 3 písm. a) krizového zákona nebo fakultativně zřizovaná komise pro sociálně-právní ochranu dětí podle § 38 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Narozdíl od komisí rady obce, jejichž členy jmenuje a odvolává rada, je podle komentovaného ustanovení rozhodování o personálním složení zvláštních orgánů obce předpokládaných zvláštními zákony v kompetenci starosty. Členem zvláštního orgánu může být jakákoliv plně svéprávná fyzická osoba (nemusí jít pouze o občany obce),[1] osoba stojící v čele orgánu vedle toho musí splnit kvalifikační předpoklady ve smyslu odstavce 2 komentovaného ustanovení.

Jako výchozí kvalifikační předpoklad komentované ustanovení stanoví prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících územních samosprávných celků v oblasti působnosti příslušného zvláštního orgánu. Zvláštní odborná způsobilost se podle tohoto zákona ověřuje zkouškou, kterou nemusí absolvovat ta osoba, jejíž vzdělání se považuje za rovnocenné zkoušce.

Zvláštní zákon však může stanovit jiné kvalifikační požadavky. Tak činí např. § 61 odst. 2 a § 111 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle nichž předseda přestupkové komise musí prokázat odbornou způsobilost zkouškou složenou u Ministerstva vnitra, pokud nemá vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda, právo nebo bezpečnostně právní studia na vysoké škole v České republice.

Odstavec 3 komentovaného ustanovení pak stanoví výjimku z povinnosti splnit kvalifikační předpoklady pro případy, kdy podle zvláštního zákona stojí v čele zvláštního orgánu obce z titulu své funkce starosta (povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností, krizové štáby obcí s rozšířenou působností). Výjimka se nevztahuje na případ, kdy starosta nestojí v čele zvláštního orgánu ze zákona, avšak sám sebe do jeho čela jmenuje (např. jako předsedu komise pro sociálně-právní ochranu dětí).

[1] V případě povodňových komisí obcí a povodňových komisí obcí s rozšířenou působností § 78 a 79 zákona o vodách atypicky výslovně předpokládá i členství právnických osob.