§ 117: Zřizování výborů zastupitelstva obce

Komentované ustanovení ustavuje výbory jako orgány zastupitelstva, stanoví obligatorně zřizované výbory a upravuje funkci předsedy výboru.

Postavení výborů a jejich zřizování

Výbory jsou podle odstavce 1 komentovaného ustanovení iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Nejedná se tedy o orgány obce (viz. § 5 zákona o obcích), ale orgány zastupitelstva, tj. orgány orgánu obce. Nemají proto žádnou přímou rozhodovací pravomoc, mohou pouze předkládat stanoviska a návrhy zastupitelstvu, jemuž zároveň ze své činnosti odpovídají.

Postavení a úloze výborů odpovídá, že rozhodování o jejich zřizování a rušení stejně jako rozhodování o volbě jejich členů je podle § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu.

V každé obci se povinně zřizuje finanční a kontrolní výbor,[1] kterým § 119 zákona o obcích narozdíl od ostatních výborů stanoví přímé zákonné kompetence. Zřízení ostatních výborů (jak jejich počet, tak věcné zaměření) je čistě na úvaze zastupitelstva. V praxi může dojít k situaci, kdy se nadpoloviční většina členů zastupitelstva neshodne na složení finančního nebo kontrolního výboru, v takovém případě by na program každého následujícího zasedání zastupitelstva měla být volba členů těchto výborů zařazena, dokud nedojde k ustavení obou obligatorně zřizovaných výborů.

Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, z faktu, že jsou výbory orgány zastupitelstva obce, vyplývá, že jejich činnost končí s koncem mandátů členů zastupitelstva dnem voleb. Od tohoto dne tedy jejich členové přestávají vykonávat funkci a ztrácí případný nárok na odměnu.

Výbor pro národnostní menšiny

V některých obcích může mít zastupitelstvo podle odstavce 3 komentovaného ustanovení povinnost zřídit též výbor pro národnostní menšiny. I v obcích, které nesplňují podmínky stanovené tímto ustanovením, však může zastupitelstvo zřídit výbor pro národnostní menšiny z vlastního rozhodnutí.

Odstavec 3 komentovaného ustanovení částečně provádí § 6 zákona o právech příslušníků národnostních menšin a čl. 15 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, které předpokládají aktivní účast národnostních menšin ve veřejných záležitostech. Podrobná úprava je svěřena zvláštním právním předpisům v čele se zákonem o obcích.

Povinnost zřídit výbor pro národnostní menšiny vzniká zastupitelstvu za předpokladu relevantního zastoupení národnostních menšin na území obce a písemné žádosti spolku zastupujícího zájmy národnostní menšiny (narozdíl od § 29 odst. 2 zákona o obcích komentované ustanovení nevyžaduje, aby spolek ke dni podání žádosti alespoň 5 let působil na území obce). Poznámka pod čarou č. 48 odkazuje na § 5 zákona o právech národnostních menšin, který zaručuje právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny, a na § 214 nového občanského zákoníku, který upravuje spolek jako právní formu.

Podmínku relevantního zastoupení národnostních menšin na území obce považuje zákon za splněnou, pokud se v posledním sčítání lidu hlásilo k jiné než české národnosti alespoň 10 % občanů obce ve smyslu § 16 zákona o obcích. Příslušnost k národnostní menšině je tedy čistě subjektivní kategorií každého jednotlivce. Relevantními údaji pro komentované ustanovení jsou v současné době údaje ze sčítání lidu v roce 2021 (narozdíl od § 29 odst. 2 zákona o obcích, který pracuje s údaji ze dvou posledních sčítání lidu). Údaje ze sčítání se s ohledem na velmi dlouhý desetiletý interval mezi jejich aktualizací mohou zdát pro posouzení míry zastoupení národnostních menšin nevhodné, neexistují však žádné jiné oficiální údaje o národnostním složení v jednotlivých obcích.

V návaznosti na provedené sčítání lidu v r. 2021 vydalo Ministerstvo vnitra Metodiku k posuzování podílu občanů hlásících se k jiné než české národnosti v souvislosti se zřizováním výborů zastupitelstva pro národnostní menšiny podle zákonů o územních samosprávných celcích a označování ulic v jazyce národnostní menšiny, v níž uvádí též výčet obcí, v nichž byla překročena hranice 10 % občanů hlásících se ke konkrétní národnostní menšině nebo hranice 10 % občanů hlásících se k jiné než české národnosti.

Nejméně polovinu členů výboru by měli tvořit příslušníci národnostních menšin. Jedinou vyjímku z tohoto principu odstavec 3 komentovaného ustanovení připouští v případě nedostatku kandidátů z řad národnostních menšin. Výbor pro národností menšiny vedle standardní činnosti výboru může podle § 29 odst. 2 zákona o obcích svým usnesením doporučit, aby se v obci název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uváděly též v jazyce národnostní menšiny, pokud v obci existuje národnostní menšina, k níž ke které se v posledních dvou sčítáních lidu přihlásilo alespoň 10 % obyvatel obce.

Důležitou otázkou je též definice národnostní menšiny. Obecnou definici stanoví § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin, podle nějž je národnostní menšina společenstvím občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo. Příslušníkem národnostní menšiny je pak občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.

V této souvislosti je nutné uvést, že podle rozsudku Nejvyšší správního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. 7 As 324/2020-42, netvoří národnostní menšinu ve smyslu zákona o právech příslušníků národnostních menšin osoby, které se hlásí k moravské národnosti, neboť nesplňují zákonnou podmínku etnické, jazykové, kulturní a jiné odlišnosti od ostatních občanů.

Předseda a další členové výboru

Pokud jde o členy výboru, jediné omezení stanoví odstavec 4 komentovaného ustanovení, podle nějž předsedou výboru s vyjímkou osadního výboru ve smyslu § 120 zákona o obcích musí být členem zastupitelstva obce. Předseda výboru tedy musí splňovat podmínky volitelnosti podle § 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a vykonávat mandát člena zastupitelstva obce. V případě zániku mandátu zastupitele, který je předsedou výboru, by zastupitelstvo mělo v zájmu naplnění komentovaného ustanovení na nejbližším následujícím zasedání zvolit nového předsedu předmětného výboru z řad aktuálních členů zastupitelstva.

Ostatními členy výboru mohou být jakékoliv fyzické osoby. Zákon například nestanoví, že členem výboru může být pouze občan obce nebo pouze osoba starší 18 let – tyto a jiné nediskriminační podmínky může zastupitelstvo stanovit ve svém jednací řádu nebo v jednacím řádu výborů. I vzhledem na absenci rozhodovacích kompetencí výborů tedy není vyloučeno, aby členy výboru zastupitelstva byli občané jiných obcí či dokonce cizí státní občané nebo osoby mladší 18 let (v souladu § 31 nového občanského zákoníku, podle nějž se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku).

Uvolnění zastupitelé vykonávají funkci člena výboru v rámci výkonu své funkce, u neuvolněných zastupitelů je Přílohou zákona o obcích členství ve výborech zohledněno při stanovení maximální výše odměny a členům výboru, kteří nejsou členy zastupitelstva, může odměnu na základě § 84 odst. 2 písm. v) zákona o obcích schválit zastupitelstvo.

[1] Zastupitelstvo kraje narozdíl od zastupitelstva obce zřizuje podle § 78 odst. 1 zákona o krajích obligatorně též výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.