§ 125: Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí

Komentované ustanovení upravuje dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obce.

Nařízení obce jsou právní předpisy obce vydávané v přenesené působnosti. Pravomoc obce k jejich vydávání vychází čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle nějž orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny (více viz. komentář k § 11 zákona o obcích).

Podle § 61 odst. 2 písm. a) zákona o obcích se obec při vydávání nařízení obce řídí zákonem a jinými právními předpisy. Komentované ustanovení je zákonným zmocněním pro krajské úřady k vykonávání dozoru nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek, které předpokládá čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR, podle nějž stát (v tomto případě krajský úřad vykonávající státní moc, viz. níže) může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

O zrušení nařízení obce pro jejich rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR Ústavní soud. Krajský úřad podle komentovaného ustanovení pouze podává návrh na zrušení nařízení Ústavnímu soudu a před jeho předložením pozastaví účinnost nařízení. Návrh na zrušení nařízení obce jsou vedle místně příslušného krajského úřadu oprávněni podat (avšak bez možnost předtím pozastavit jeho účinnost) též ostatní navrhovatelé vypočtení v § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud přezkoumává soulad nařízení obce se zákonem a jinými právními předpisy v rámci tzv. tříkolového testu, přičemž zkoumá:

• zda orgán, který napadené nařízení obce přijal, k tomu měl pravomoc a zda tak učinil ústavně konformním způsobem,
• zda bylo nařízení obce vydáno v mezích zákonného zmocnění, a nikoliv mimo zákonem stanovenou působnost,
• zda není dán obsahový nesoulad podzákonného právního předpisu s ústavním pořádkem, zákonem či jiným právním předpisem.

Rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení

Krajský úřad (dále jen „KÚ“) může závěr o tom, že obecně závazná vyhláška odporuje zákonu, učinit jak na základě vlastní dozorové činnosti, tak na základě podnětu člena zastupitelstva, občana obce či jiných osob. V takovém případě vyzve obec ke zjednání nápravy.

Obec má podle odstavce 1 komentovaného ustanovení na zjednání nápravy lhůtu 60 dnů. Pokud v této lhůtě obec nápravu nezjedná, případně během ní KÚ sdělí, že nápravu zjednat nehodlá, rozhodne KÚ o pozastavení účinnost předmětného nařízení.

Odstavec 2 komentovaného ustanovení umožňuje KÚ rozhodnout o pozastavení účinnosti předmětného nařízení bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy, a to v případě, že je podle něj ve zřejmém rozporu s lidskými právy a základními svobodami.

Ačkoliv textace komentovaného ustanovení předpokládá pozastavení účinnosti celého nařízení obce, čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR i § 11 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu umožňují podat návrh na zrušení pouze jednotlivých ustanovení, které jsou v rozporu se zákonem. KÚ by proto podle judikatury ÚS měl pozastavit účinnost pouze těch ustanovení, u nichž namítá rozpor s právními předpisy – viz. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 31/23 ze dne 6. 9. 2023 a sp. zn. Pl. ÚS 49/23 ze dne 21. 2. 2024 týkající se případů, kdy KÚ pozastavil účinnost celého nařízení, ačkoliv navrhoval zrušení pouze jednoho jediného ustanovení.

V obou případech KÚ v rozhodnutí stanoví obci další (přiměřeně dlouhou) lhůtu ke zjednání nápravy. Pokud obec ve stanovené lhůtě nápravu zjedná, sdělí tuto skutečnost KÚ, které své rozhodnutí o pozastavení neprodleně zruší.

Na základě § 128 odst. 6 zákona o obcích rozhodnutí KÚ o pozastavení účinnosti nařízení obce není (narozdíl od rozhodnutí MV o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky) vydáváno ve správním řízení. Vzhledem k tomu, že nařízení obce je vydáváno v přenesené působnosti (nejde tedy o součást práva obce na samosprávu), vykonává KÚ dozor jako nadřízený orgán v rámci hierarchického systému státní správy – tomu odpovídá i § 128 odst. 5 zákona o obcích, podle nějž je působnost KÚ podle komentovaného ustanovení přenesenou působností. Proti rozhodnutí KÚ tedy obec nemá žádný opravný prostředek.

Podání návrhu KÚ k Ústavnímu soudu a jeho rozhodnutí

KÚ podává návrh na zrušení nařízení obce k Ústavnímu soudu poté, co marně uplyne lhůta k nápravě stanovená rozhodnutím o pozastavení účinnosti, a to do 30 dnů od jejího uplynutí. Ústavnímu soudu zákon nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o návrhu KÚ, přičemž po dobu řízení před Ústavním soudem zůstává účinnost nařízení obce na základě rozhodnutí KÚ pozastavena.

Odstavec 4 komentovaného ustanovení předpokládá, že obec může zjednat nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu KÚ. V takovém případě obci ukládá povinnost neprodleně sdělit tuto skutečnost jak Ústavnímu soudu, tak KÚ. Vzhledem k tomu, že náprava spočívá logicky ve zrušení napadeného nařízení obce či zrušení nebo změně napadených ustanovení, Ústavní soud v takovém případě řízení zastaví podle § 67 zákona o Ústavním soudu. KÚ pak do 15 dnů zruší své rozhodnutí o pozastavení účinnosti.

Pokud obec nápravu nezjedná, Ústavní soud rozhodne buď o zrušení nařízení obce či některých jeho ustanovení, nebo návrh KÚ odmítne či zamítne. V takovém případě rozhodnutí KÚ o pozastavení účinnost pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí Ústavního soudu a napadené nařízení obce (či jeho napadená ustanovení) znovunabývá účinnosti.