Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 128
(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti.
(2) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné působnosti.
(3) Obec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti. Obec na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v přenesené působnosti.
(4) Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.
(5) Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v § 127 a § 127a je působností přenesenou.
(6) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obce a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
Komentované ustanovení upravuje některé aspekty dozoru nad vydáváním a obsahem právních předpisů, usnesení, rozhodnutí nebo jiných opatření obcí a městských obvodů a městských částí. Všechny odstavce komentovaného ustanovení se vztahují k úpravě dozoru obsažené v § 123-127a zákona o obcích.
Povinnost vyvěsit derogační rozhodnutí soudu na úřední desce (odst. 1 a 2)
O zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiných opatření (dále jen „usnesení“) orgánu obce či městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v samostatné působnosti může rozhodnout toliko správní soud – v případě obce na návrh Ministerstva vnitra ve smyslu § 124 zákona o obcích, v případě městských obvodů a městských částí na návrh magistrátu příslušného statutárního města ve smyslu § 127 zákona o obcích.
V zájmu informování občanů o zrušení usnesení soudem ukládají odstavce 1 a 2 komentovaného ustanovení obcím i městkým obvodům a městským částem povinnsot vyvěsit předmětné rozhodnutí soudu na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů ode dne, kdy jim bylo doručeno. Rozhodnutí soudu je (obdobně jako veškerý další obsah úřední desky) podle § 26 odst. 1 věta druhá správního řádu nutné zveřejnit po stejnou dobu i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy prostřednictvím webových stránek.
K vyvěšení by podle textace komentovaného ustanovení mělo dojít neprodleně po doručení rozhodnutí, ideálně ještě ten samý den. V případě, že k vyvěšení v den doručení z jakýchkoliv důvodů nedojde, je potřeba úměrně tomu prodloužit dobu vyvěšení. Do 15denní doby se podle judikatury týkající se doručování opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou započítává den vyvěšení i den sejmutí návrhu, i když návrh nebyl v tyto dny zveřejněn po celých 24 hodin (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, č. j.: 2 Ao 2/2007-73).
Povinnost vyvěšení se netýká rozhodnutí soudu, kterým byl návrh na zrušení usnesení orgánu obce či městského obvodu nebo městské části zamítnut. Rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu obce, jakož i rozhodnutí dozorových orgánů o pozastavení účinnosti právního předpisu obce a zrušení tohoto pozastavení, se podle § 8 zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů zveřejňují způsobem stanoveným tímto zákonem ve Sbírce právních předpisů ÚSC.
Povinnost poskytnutí součinnosti dozorovému orgánu (odst. 3 a 4)
Obce i městské části a městské obvody mají povinnost na vyžádání neprodleně zaslat příslušnému dozorovému orgánu (Ministerstvu vnitra, krajskému úřadu nebo magistrátu) jakékoliv usnesení svých orgánů v samostatné i přenesené působnosti. Své obecně závazné vyhlášky a nařízení obce dozorovým orgánům nezasílají, protože jsou jim k dispozici ve Sbírce právních předpisů ÚSC.
Tato povinnost je ekvivalentem povinnosti kontrolované a povinné osoby poskytnout součinnost kontrolnímu orgánu ve smyslu § 10 odst. 2 a 3 kontrolního řádu. Narozdíl od kontrolního řádu zákon o obcích nestanoví přímou sankci za nedodržení této povinnosti.
V případě dozoru nad vydáváním aktů obcí, městských částí a městských obvodů v samostatné působnosti, kdy se použije správní řád, může dozorový orgán za nezaslání usnesení udělit pořádkovou pokutu ve smyslu § 62 správního řádu. V případě dozoru nad vydáváním aktů v přenesené působnosti by v případě obstrukcí obce či městského obvodu nebo městské části bylo patrně nutné zahájit kontrolu ve smyslu § 129-129b zákona o obcích, v rámci níž se postupuje podle kontrolního řádu, a případnou trvající obstrukci sankcionovat v rámci této kontroly.
Charakter činnosti dozorových orgánů a použití správního řádu (odst. 4 až 6)
Ustanovení § 123-127a zákona o obcích jsou z ústavněprávního hlediska zákonným zmocněním pro dozorové orgány k vykonávání dozoru nad vydáváním a obsahem právních předpisů a usnesení obcí a městkých obvodů nebo městských částí, které předpokládá čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR, podle nějž stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.
Z toho vyplývá, že dozorová působnost svěřená orgánům územních samosprávných celků – krajskému úřadu a magistrátu územně členěného statutárního města – je vykonávána v přenesené působnosti. Nejde tedy o součást práva kraje či statutárního města na samosprávu, nýbrž o činnost jejich orgánů v rámci hierarchického systému státní správy.
Krajské úřady a magistráty jsou proto při výkonu dozoru vázány nejen zákony a jinými právními předpisy, ale též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů, především pak Ministerstva vnitra.
Pokud jde o dozor na vydáváním a obsahem právních předpisů a usnesení v samostatné působnosti, kdy jsou v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy vydávány i akty, které jsou předmětem dozoru, nepoužijí se podle odstavce 6 komentovaného ustanovení v rámci dozorového procesu ustanovení správního řádu. Subjekt, jehož orgán příslušný akt vydal, tedy např. nemá žádný opravný prostředek proti rozhodnutí dozorového orgánu. Dozorové orgány jsou však vázány ustanoveními § 2 až 8 správního řádu upravujícími základní zásady činnosti správních orgánů.
Vyloučení úkonů podle správního a daňového řádu z dozorové činnosti (odst. 7)
Podle odstavce 7 komentovaného ustanovení se úprava dozoru stanovená § 123-127a zákona o obcích nevztahuje na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce, městského obvodu nebo městské části učiněné podle správního řádu či daňového řádu. Výluka se týká všech aktů vydávaných podle těchto dvou právních předpisů, tedy nejen rozhodnutí, ale i např. vyjádření, osvědčení a sdělení.
Uplatnění dozorových pravomocí vůči aktům vydávaných podle správního a daňového řádu není nezbytné, neboť prostředky k přezkoumání těchto aktů a případné nápravě jejich nezákonnosti poskytují přímo tyto právní předpisy.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
