
Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 136
(1) Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu.
(2) Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce obce podle § 98.
Komentované ustanovení upravuje institut správce městského obvodu nebo městské části.
Vzhledem k tomu, že komentované ustanovení neupravuje postavení a činnost správce městského obvodu nebo městské části komplexně, užije se na základě § 146 zákona o obcích v ostatních záležitostech subsidiárně § 98 zákona o obcíchupravující postavení a činnost správce obce.
Odstavec 1 komentovaného ustanovení určuje, že namísto Ministerstva vnitra jmenuje správce městského obvodu nebo městské části tajemník magistrátu statutárního města. Na základě subsidiárního použití § 98 zákona o obcích musí jít o zaměstnance statutárního města zařazených do magistrátu.
Z § 98 zákona o obcích vyplývají tři okruhy případů, kdy dochází ke jmenování správce městského obvodu nebo městské části. Prvním je neuskutečnění voleb do zastupitelstva pro nedostatek kandidátů. Podle § 23 odst. 8 zákona o volbách zastupitelstva obcí se volby nekonají, nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva, který má být volen, nebo je menší než 5.
Dalším případem je zánik mandátu všech členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, na jejichž místo nenastoupí žádný náhradník. V takovém případě z logiky věci nemůže zastupitelstvo fungovat ani v provizorním režimu a do doby konání nových voleb ve smyslu § 58 zákona o volbách do zastupitelstva obce je nutné zajistit samosprávu městského obvodu nebo městské části prostřednictvím správce.
Ke jmenování správce obce naopak nedochází, když v městském obvodu nebo městské části poklesne počet členů zastupitelstva pod polovinu nebo pod 5, avšak nedojde k zániku mandátu všech členů zastupitelstva nebo alespoň za jednoho z nich řádně nastoupí náhradník. Zastupitelstvo v tomto případě vykonává své pravomoci v provizorním režimu podle § 90 zákona o obcích až do konání nových voleb.
Podle našeho názoru nemůže s ohledem na to, že jde ze své podstaty o kolektivní orgán, zastupitelstvo ve své činnosti pokračovat ani v případě, že svůj mandát vykonává pouze jeden jediný zastupitel. Pokud je však tento zastupitel starostou, místostarostou nebo zastupitelem pověřeným výkonem pravomoci starosty, může až do zvolení nového starosty vykonávat pravomoci starosty. Proto v takovém případě není jmenován správce městského obvodu nebo městské části.
Poslední situací pro jmenování správce městského obvodu nebo městské části je vznik nového městského obvodu nebo nové městské části oddělením nebo sloučení organizačních jednotek obcí. Sloučení i oddělení lze provést pouze k počátku kalendářního roku. Za oddělení lze v kontextu městských obvodů a městských částí považovat i vznik nové organizační jednotky na dosud územně nečleněném území (v takovém případě dochází k oddělení od území dosud spravovaného výhradně orgány statutárního města). Teprve po vzniku nové organizační jednotky je možné vyhlásit podle § 58 odst. 1 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí volby do jejího zastupitelstva, v období mezi vznikem organizační jednotky a ustavujícím zasedáním jejího prvního zvoleného zastupitelstva zajišťuje samosprávu správce.
Činnost správce městského obvodu nebo městské části
Vzhledem k tomu, že jmenování správce má zajistit fungování organizační jednotky statutárního města v době, kdy neexistuje řádně zvolené zastupitelstvo, zabezpečuje správce úkoly pouze v samostatné působnosti. Úkoly v přenesené plní i nadále především úřad městského obvodu nebo městské části, v jehož čele správce stojí. Pokud je v městském obvodu nebo městské části, kde je jmenován správce, výkon přenesené působnosti (až už zcela nebo zčásti) nefunkční, jde o důvod pro rozhodují magistrátu úřadu o převodu výkonu přenesené působnosti nebo její části na magistrát ve smyslu § 65 zákona o obcích ve spojení s § 146 zákona o obcích.
S ohledem na mimořádný charakter institutu správce a absenci jeho přímé demokratické legitimity jsou jeho pravomoci podle § 98 odst. 2 zákona o obcích omezeny. I v rámci svěřených zákonných pravomocí si však správce městského obvodu nebo městské části musí počítat zdrženlivě a v souladu s tím, že má zajistit pouze základní chod organizační jednotky do doby ustavení zastupitelstva.
Správce nemůže rozhodovat ve vyhrazené pravomoci zastupitelstva s výjimkou schvalování střednědobého výhledu rozpočtu, rozpočtu, závěrečného účtu a účetní závěrky. V souvislosti s tím může stanovit pravidla rozpočtového provizoria, pokud je to potřebné.
Bez omezení může správce městského obvodu nebo městské části vykonávat vyhrazenou i zbytkovou pravomoc rady ve smyslu § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích. Z pravomocí starosty pak plní úkoly zaměstnavatele v městských obvodech a městských částech bez tajemníka obecního úřadu, může požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti organizační jednotky a plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči tajemníkovi úřadu.
Po svém jmenování správce městského obvodu nebo městské části zůstává i nadále zaměstnancem statutárního města zařazeným do magistrátu, nestává se ani zaměstnancem ani veřejným funkcionářem úřadu městského obvodu nebo městské části (nevztahují se na něj tedy např. povinnosti stanovené zákonem o střetu zájmů). Výkon funkce správce obce je z pohledu pracovněprávního práva pracovním úkolem předmětného zaměstnance, náklady s ním spojené (především plat správce a cestovní náklady) tedy v souladu s § 98 odst. 3 zákona o obcích hradí statutární město jako jeho zaměstnavatel. Náklady na samotné fungování organizační jednotky v době jmenování správce jsou však standardně hrazeny z rozpočtu této jednotky.
Ukončení činnosti správce obce
Poté, co se uskuteční volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, svolává správce ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, přičemž postupuje podle pravidel stanovených § 91 odst. 1 zákona o obcích.
Na ustavujícím zasedání správce podává zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městského obvodu nebo městské části. Zákon nepředpokládá, že by zastupitelstvo ke správě přijímalo usnesení, slouží však k základnímu informování nového vedení organizační jednotky.
Činnost správce končí buď okamžikem zvolení starosty (což vylučuje, aby v městském obvodu nebo městské části současně byli ve funkci jak správce, tak starosta) nebo koncem dne, kdy se koná ustavující zasedání zastupitelstva, pokud se na něm starostu zvolit nepodaří.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)

