Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 147
(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce
a) ve věcech podle § 58 a 59,
b) o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak
(2) Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(3) Obec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.
___________________
16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
Komentované ustanovení upravuje některé aspekty rozhodování obcí ve správním řízení, v současné době ho však lze považovat za obsolentní.
Komentované ustanovení je v zásadě ve stejné podobě součástí zákona o obcích již od jeho vzniku s účinností ode dne voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Odstavec 1 komentovaného ustanovení určoval, kdy se na rozhodování obce vztahuje zákon o správním řízení, tj. správní řád. Dřívější správní řád, na nějž odkazuje poznámka pod čarou č. 16 a jehož § 1 odst. 1 a 2 předpokládal, že podle něj postupují orgány státní správy a orgány státních organizací, proto bylo nutné jeho působnost na rozhodování orgánů obcí rozšířit zvláštním zákonným zmocněním.
§ 1 odst. 1 nového správního řádu účinného od 1. 1. 2006 výslovně stanoví, že se ustanovení správního řádu vztahují též na postup orgánů územních samosprávných celků, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.
§ 58 a 59 (resp. ještě dříve § 56 až 58) zákona o obcích v dřívější době upravovali skutkové podstaty tehdejších správních deliktů obdobně jako skutkové podstaty přestupků stanovené nynějším § 66d zákona o obcích. Obec mohla za tyto správní delikty ukládat pokuty v samostatné působnosti (předmětná zákonná ustanovení nestanovila, že jde o přenesenou působnost). Odstavec 2 komentovaného ustanovení pak stanovil, že nadřízený správní orgán může takové rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. Toto pravidlo v současnosti obsahuje § 90 odst. 1 písm. c) in fine správního řádu, podle nějž odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti (přestupky podle § 66d zákona o obcích však obecní úřad projednává v přenesené působnosti).
Problematiku upravenou odstavcem 3 komentovaného v současnosti upravují též ustanovení správního řádu upravující exekuci správního rozhodnutí a § 7 odst. 1 písm. d) a i) zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle nichž tvoří příjmy rozpočtu obce mj. příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, tj. též příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce.
Odstavec 4 komentovaného ustanovení vycházel ze staré soustavy správních orgánů, jejíž součástí byly okresní úřady, které však nebyly zřízeny na území Brna, Ostravy a Plzně. V současnosti u všech obcí podle § 178 odst. 2 správního řádu platí, že pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, je nadřízeným orgánem orgánu obce krajský úřad.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
