Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 40
Usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu.34)
_______________
34) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Komentované ustanovení zavádí časově omezenou výjimku z principu publicity usnesení zastupitelstva a rady a souvisejících dokumentů ve specifických případech nabývání věcí do majetku obce.
Současné znění komentovaného ustanovení zavedl do zákona o obcích novelizační zákon č. 106/2016 Sb. s účinností od 1. 7. 2016. Podle důvodové zprávy šlo o reakci na časté podněty týkající se nerovného postavení obce jako účastníka dražby.[1]
Aby byla řádně vytvořena právně relevantní vůle obce, musí o každém nabytí obecního majetku rozhodnout příslušný orgán obce – zastupitelstvo nebo rada. Ve svém usnesení musí schválit základní náležitosti předmětného právního jednání, především tedy specifikovat, jaké věci se schvalující usnesení týká a za jakou cenu má k jejímu nabytí dojít. V případě účasti v dražbě pak musí dojít ke schválení nejvyšší částky, kterou je obec (resp. její zástupce v dražbě) ochotna přihodit.
Vzhledem k tomu, že zasedání zastupitelstva obce je zásadně veřejné, usnesení zastupitelstva i rady jsou podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích přístupná k nahlížení občanům obce, kteří dosáhli 18 let, a mohou být též předmětem žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, dostávaly se obce do pozice, kdy byl jejich maximální příhoz předem veřejně známý a ostatní účastníci dražby byli díky této znalosti výrazně zvýhodněni.
Komentované ustanovení se vztahuje nejen na dražby ve smyslu § 1771 nového občanského zákoníku a veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách, ale i na jiné situace, v nichž by obec transparentnost jejího rozhodování prakticky diskvalifikovala ze soutěže mezi více zájemci o danou věc. Výslovně komentované ustanovení zmiňuje veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku ve smyslu § 1772 a následujících nového občanského zákoníku, pamatuje však i na neurčitý okruh jiných obdobných způsobů nabytí věci – v praxi může jít např. o situaci, kdy se obec uchází o nemovitou věc prodávanou jinou obcí v reakci na vyvěšení záměru podle § 39 zákona o obcích.
Vzhledem k tomu, že komentované ustanovení zavádí omezení práva na informace ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod, je nutné ho vykládat s pečlivým ohledem na jeho smysl, kterým je právě zajištění rovnoprávného postavení obce vůči jiným zájemcům při specifických formách nabývání majetku, a nerozšiřovat nepatřičně jeho působnost s cílem omezit transparentnost rozhodování orgánů obce.
To se odráží i v novele zákona o obcích, která k dnešnímu dni míří po schválení v obou komorách Parlamentu k podpisu prezidenta republiky a měla by nabýt účinnosti 1. 1. 2024. Ta v rámci komentovaného ustanovení upřesňuje některé v praxi diskutované otázky. Nově bude výslovně stanoveno, že
- se komentované ustanovení vztahuje vedle obcí i na dobrovolné svazky obcí,
- se komentované ustanovení vztahuje vedle nabytí věci též na vznik užívacího nebo jiného práva (tj. např. při soutěži o nájem budovy),
- se výjimka z publicity týká nejen usnesení, ale veškerých informací týkající se předmětného nabytí věci (tj. např. i podkladů pro zastupitele a dalších souvisejících materiálů), avšak pouze pokud by jejich zpřístupnění mohlo obec nebo svazek obcí při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.[2]
V zájmu zachování proporcionality omezení práva na informace není důvod nezveřejnit např. informaci o tom, jakou věc hodlá v dražbě, veřejné soutěži nebo obdobným způsobem nabýt. Naopak důvod pro aplikaci komentovaného ustanovení bude u detailů konkrétní nabídky obce, typicky u nabízené ceny, ale i dalších nabízených podmínek dispozice, které mohou rozhodovat mezi jednotlivými zájemci.
Informace podléhající komentovanému ustanovení získávají jeho působením dočasně neveřejný charakter, ačkoliv se týkají nakládání s veřejnými prostředky. Občané je nemají možnost získat při nahlížení podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, nejsou součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva ve smyslu § 95 zákona o obcích nebo zápisu ze zasedání rady ve smyslu § 101 odst. 3 zákona o obcích, ani se neposkytují podle jiných zákonů. Poznámka pod čarou odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím, lze však uvést také zákon o právu na informace o životním prostředí.
Výjimka trvá od vytvoření předmětných informací až do ukončení procesu, v němž dochází k výběru mezi nabídkami zájemců za účasti obce. V obecné rovině lze dražbu, soutěž či obdobný proces považovat za zcela ukončený ve chvíli, kdy došlo ke konečnému výběru mezi nabídkami nebo k odmítnutí všech nabídek, a lze předpokládat, že se nebude v brzké době opakovat. Naopak v situaci, kdy je opakování celého procesu pravděpodobné, je právní titul pro nezveřejňování informací i nadále zachován.
[1] Sněmovní tisk č. 454 7. volebního období Poslanecké sněmovny (2013-2017), dostupný online: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=454
[2] Sněmovní tisk č. 499 9. volebního období Poslanecké sněmovny (od 2021), dostupný online: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=499.
§ 38: Zveřejnění záměru obce naložit s majetkem a cena převodu
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
