Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 63
(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.
(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků smlouvy,
b) dobu trvání smlouvy,
c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a
d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
Komentované ustanovení zakládá možnost obcí uzavírat tzv. koordinační veřejnoprávní smlouvy, kterými se přenáší výkon přenesené působnosti (viz. § 7 odst. 2 zákona o obcích) nebo její části z orgánů jedné obce na orgány jiné obce, a stanoví též náležitosti těchto veřejnoprávních smluv.
Veřejnoprávní smlouvu jako dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva, upravují § 159 až 170 správního řádu. Komentované ustanovení odpovídá § 160 odst. 5 správního řádu, podle nějž veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby vykonávající působnost v oblasti veřejné správy vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu.
Rozhodnutí o uzavření veřejnoprávní smlouvy spadá do zbytkové pravomoci rady obce ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích, kterou si může vyhradit zastupitelstvo obce. Na veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle komentovaného ustanovení se vztahuje zvláštní úprava zveřejňování stanovená § 66c zákona o obcích.
Účastníci a předmět smlouvy
Ačkoliv veřejnoprávní smlouvy podle komentovaného ustanovení jsou v drtivé většině případů dvoustranné (jejichž účastníky jsou dvě obce), textace odstavce 1 komentovaného ustanovení výslovně připouští i smlouvy vícestranné (jejichž účastníků je více než dva). Jednou ze stran je vždy obec, na jejíž orgány je převáděn výkon určitých agend v přenesené působnosti, druhou stranou (či dalšími stranami) pak obec, která výkon předmětných agend ze svých orgánů převádí na orgány jiné obce.
Účastníky smlouvy musí být vždy pouze obce ležící v jednom správním obvodu obce s rozšířenou působností. Komentované ustanovení tak odpovídá zákonu o územně správním členění státu (ačkoliv ten byl přijat v době, kdy už komentované ustanovení v předmětném znění bylo účinné), který také určuje jednotlivé obce s rozšířenou působností. Správní obvody obcí s rozšířenou působností pak vymezuje zvláštní vyhláška.[1] Není vyžadováno, aby spolu obce, které jsou účastníky smlouvy, sousedily.
Veřejnoprávní smlouvou podle komentovaného ustanovení lze přenášet výkon agend spadajících do základního rozsahu přenesené působnosti ve smyslu § 61 odst. 1 písm. a) zákona o obcích. Zákon neumožňuje uzavřít veřejnoprávní smlouvu o přenosu výkonu agendy pověřeného obecního úřadu, ani o přenosu výkonu agend, které zvláštní zákon, resp. na něj navazující podzákonné právní předpisy, svěřuje orgánům některých obcí bez ohledu na rozdělení obcí mezi tři typy stanovené § 61 zákona o obcích (např. působnost stavebního úřadu, působnost matričního úřadu, agenda vidimace a legalizace, agenda kontaktního místa veřejné správy). Možnost přenosu výkonu agend obce s rozšířenou působností na jinou obec s rozšířenou působností upravuje § 66a zákona o obcích.
Souhlas krajského úřadu
V souladu s citovaným § 160 odst. 5 správního řádu komentované ustanovení vyžaduje k uzavření veřejnoprávní smlouvy souhlas krajského úřadu, který posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Krajský úřad je podle § 178 odst. 2 správního řádu nadřízeným správním orgánem orgánů obcí.
Souhlas krajský úřad vydává ve správním řízení zahajovaném na žádost kteréhokoliv s účastníků veřejnoprávní smlouvy, v němž postupuje standardně podle relevantních ustanovení správního řádu.
Při posuzování souladu s právními předpisy krajský úřad ověří splnění obecných požadavků na veřejnoprávní smlouvu stanovených správním řádem i splnění zvláštních požadavků na okruh účastníků, předmět smlouvy a její náležitosti stanovených komentovaným ustanovením. Při posuzování souladu s veřejným zájmem krajský úřad bere v úvahu zejména, zda uzavření veřejnoprávní smlouvy neohrozí řádný výkon veřejné správy (např. přenos výkonu určité agendy na personálně zjevně nezpůsobilý orgán obce) a neúměrně nezatíží adresáty veřejné správy (např. přenos agendy napříč celým územím rozsáhlého správního obvodu ORP).
Veřejnoprávní smlouva je podle § 164 odst. 3 správního řádu uzavřena dnem, kdy souhlas krajského úřadu nabyde právní moci. Nesouhlasné správní rozhodnutí musí krajský úřad v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu řádně. Účastníci řízení, jimiž jsou všichni zamýšlení účastníci smlouvy, se mohou proti rozhodnutí odvolat k Ministerstvu vnitra.
Náležitosti veřejnoprávní smlouvy
Odstavec 3 komentovaného ustanovení stanoví obligatorní náležitosti veřejnoprávní smlouvy o přenosu výkonu přenesené působnosti.
Označení účastníků smlouvy – dvou nebo více obcí – se nachází obvykle v záhlaví smlouvy. Obce musí být v zájmu právní jistoty a transparentnosti označeni alespoň svým názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby (IČO), k nimž lze z praktických důvodů připojit další identifikační údaje (např. číslo bankovního účtu).
Veřejnoprávní smlouvy podle komentovaného ustanovení bývají uzavírány obvykle na dobu neurčitou, lze je nicméně uzavřít i na dobu určitou, vymezenou buď časovým úsekem doby trvání, nebo datem skončení smlouvy. V souvislosti s tím je vhodné upozornit na zvláštní úpravu výpovědi veřejnoprávní smlouvy. Podle § 166 odst. 2 správního řádu lze veřejnoprávní smlouvu vypovědět písemnou formou jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta. Zejména u smluv na dobu neurčitou lze doporučit možnost výpovědi smlouvy v přiměřené výpovědní lhůtě pro obě strany sjednat.
Rozsah přenesené působností, jejíž výkon se převádí z orgánu jedné obce na orgán jiné obce, se určí odkazem na konkrétní zákonná ustanovení, která zakládají kompetenci orgánu převádějící obce v příslušné agendě.
Velmi důležitou obligatorní náležitostí veřejnoprávní smlouvy o přenosu výkonu přenesené působnosti je určení způsobu a výše úhrady nákladů za tuto činnost poskytované z rozpočtu obce, která působnost převádí, do rozpočtu obce, která bude působnost vykonávat. Výše úhrady může být stanovena částkou za jeden provedený úkon nebo paušální částkou či procentem z příspěvku na výkon státní správy (viz. § 62 zákona o obcích) za kalendářní rok.
[1] V té souvislosti je nutné upozornit na § 105 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který (z pohledu autora nevhodně) stanoví zvláštní úpravu přenosu příslušnosti k projednávání přestupků tak, že obec může uzavřít smlouvu pouze s obcí s rozšířenou působností nebo s obcí s pověřeným obecním úřadem, v jejímž správním obvodu se nachází (nikoliv tedy s jinou obcí I. typu, byť ležící ve stejném správním obvodu ORP).
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
