Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 99
(1) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
(3) Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.
(4) Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.
Komentované ustanovení obecně vymezuje působnost rady obce a upravuje její složení.
Rada jako orgán obce
Rada obce je podle § 5 zákona o obcích jedním z orgánů obce. Jediným orgánem obce, jehož existence má základ v ústavním pořádku, je zastupitelstvo obce, které ze svých členů volí členy rady a jemuž je tím pádem rada ze své činnosti odpovědná.
Hlavním úkolem rady podle odstavce 1 komentovaného ustanovení je plnit roli výkonného orgánem obce v samostatné působnosti. V souladu s tím má rada nižší počet členů a operativní způsob svolávání jejích schůzí, které jsou neveřejné (viz. § 101 odst. 1 zákona o obcích). V rámci praktického fungování obce spadá nejvíce úkonů činěných v samostatné působnosti obce do zbytkové pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích.
Vzhledem k vysoké míře decentralizace obecní samosprávy v České republice, z níž vyplývá existence výrazně rozdílně velkých obcí, stanoví věta odstavce 3 komentovaného ustanovení, že rada obce se nevolí v těch obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. § 68 odst. 1 zákona o obcích nicméně v případě všech obcí včetně těch nejmenších umožňuje, aby měly alespoň 15 členů zastupitelstva, a tím pádem byla v obci zřízena i rada obce. V obcích, kde se rada obce nevolí vykonává část jejích pravomocí (včetně široké zbytkové pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích) starosta, část výslovně vymezená v § 102 odst. 4 zákona o obcích je pak v takových obcích vyhrazena zastupitelstvu.
V souladu s tím, že těžiště činnosti rady obce leží v samostatné působnosti, stanoví věta druhá odstavce 1 komentovaného ustanovení, že v oblasti přenesené působnosti rada rozhoduje pouze v případě, že tak výslovně stanoví zákon. Jde o případy, kdy zákonodárce chtěl rozhodování v přenesené působnosti opřít o silnější demokratickou legitimitu, než by mělo v případě příslušnosti obecního úřadu – vedle vydávání nařízení obce tak rada vydává např. územní opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci podle stavebního zákona.
Členové rady obce
Základní složení rady obce stanoví věta první odstavce 3 komentovaného ustanovení, podle níž radu tvoří starosta, místostarosta či místostarostové a další členové rady obce zvolení z řad zastupitelů. Členem rady obce tedy mohou být výhradně členové zastupitelstva obce. Pouze starosta a místostarosta či místostarostové (nikoliv ostatní členové rady) jsou součástí obecního úřadu a mohou jim tak být radou svěřeny úkoly v rámci obecního úřadu.
Narozdíl od právní úpravy počtu členů zastupitelstva stanoví komentované ustanovení výslovně, že počet členů rady je lichý, a určuje minimální počet členů na 5 a maximální na 11. Zároveň počet členů rady nesmí přesahovat (tj. může činit nejvýše) jednu třetinu z počtu členů zastupitelstva. Při dodržení těchto dvou pravidel je stanovení počtu členů rady na rozhodnutí zastupitelstva.
Zákon nijak neupravuje poměr počtu místostarostů a počtu dalších zvolených členů v radě. Platí tedy pouze, že zastupitelstvo volí právě jednoho starostu a nejméně jednoho místostarostu, a další členy rady může zvolit do libovolných funkcí (tak např. sedmičlennou radu mohou tvořit na jedné straně starosta a šest místostarostů a na druhé straně starosta, místostarosta a pět dalších zvolených členů rady).
Pro vyloučení pochybností stanoví odstavec 4 komentovaného ustanovení, že pokud starosta nebo místostarosta opustí svoji funkci (ať už je odvolán nebo se jí vzdá), přestává být členem rady obce – není tedy nutné, aby byl odvolán z funkce člena rady nebo se jí vzdal separátně. Zároveň není možné, aby byl starosta či místostarosta odvolán nebo se vzdal pouze funkce člena rady a zůstal ve funkci starosty či místostarosty.
Z logiky věci, kdy jsou členové rady voleni z řad zastupitelů, přestává být členem rady také ten, komu zanikne mandát zastupitele obce. Zánik mandátu upravuje § 55 odst. 2 (zánik mandátu nastává určitou právní skutečností) a odst. 3 (zánik mandát v návaznosti na určitou právní skutečnost musí vyslovit zastupitelstvo) zákona o volbách do zastupitelstev obcí – viz. komentář k § 69 zákona o obcích.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
