Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 103a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému,60) k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obce vztahuje krizový stav,43)mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může starosta rozhodovat v záležitostech podle § 102 odst. 3 namísto rady obce, popřípadě zastupitelstva obce, pokud si podle § 84 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obce podle § 102 odst. 3.
_____________________________
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
60) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Komentované ustanovení upravuje možnost starosty v mimořádných případech rozhodovat v rámci zbytkové pravomoci rady obce.
Starosta obce je jediným monokratickým orgánem obce, jeho rozhodování je tím pádem z podstaty operativnější a rychlejší než rozhodování orgánů kolektivních. Proto mu komentované ustanovení, které bylo do zákona o obcích vloženo novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024, v mimořádných případech svěřuje rozhodování ve věcech, které standardně spadají do tzv. zbytkové pravomoci rady obce ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích.
Zvláštní úprava se týká rozhodování, které je nezbytné v souvislosti s řešením, zabráněním vzniku či odstraňování následků mimořádné události ve smyslu § 2 písm. b) zákona o integrovaném záchranném systému, nebo v době, kdy se na území obce vztahuje některá z mimořádných situací – stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle § 2 písm. b) krizového zákona, mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví nebo mimořádné veterinárního opatření podle § 54 veterinárního zákona.
Mimořádnou událostí se podle § 2 písm. b) zákona o integrovaném záchranném systému rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Krizovými stavy jsou podle § 2 písm. b) zákona krizového zákona stav nebezpečí, který vyhlašuje pro území kraje nebo jeho část hejtman kraje a v Praze primátor hlavního města Prahy, nouzový stav, který vyhlašuje vláda pro omezené území nebo pro celé území státu, a stav ohrožení státu, který vyhlašuje Parlament na návrh vlády pro omezení území nebo pro celé území státu.
Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku ve smyslu § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje krajská hygienická stanice. Mimořádná veterinární opatření mohou vyhlašovat Ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa ČR a krajské veterinární správy. Pravomoc rady obce vydávat nařízením obce na návrh krajské veterinární správy mimořádná veterinární opatření závazná pro území obce byla jako obsolentní zrušení novelizačním zákonem č. 70/2025 Sb. s účinností od 1. 4. 2025.
Rozhodování starosty v rámci zbytkové pravomoci rady musí mít souvislost s řešením některé z mimořádných situací, důvodová zpráva však připouští i rozhodování týkající se pomoci jiné obci, které se mimořádná situace týká.[1]V případě, že by starosta rozhodl v rámci této pravomoci zjevně zcela bez souvislosti s řešením mimořádné situace, bylo by případné právní jednání plynoucí z takového rozhodnutí podle § 41 odst. 2 zákona o obcích neplatné.
Starosta může v zájmu řešení mimořádných situací rozhodovat i v těch záležitostech, které podle zákona spadají do zbytkové pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, avšak v konkrétní obci si je podle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradilo zastupitelstvo.
Věta druhá komentovaného ustanovení pak výslovně stanoví, že komentovaným ustanovením není dotčeno svěření pravomoci radou starostovi nebo obecnímu úřadu. V záležitostech, kde jim bylo rozhodování svěřeno, tedy starosta a obecní úřad mohou rozhodovat i bez souvislosti s mimořádnou situací.
V obcích, kde se rada nevolí, a kompletní zbytkovou pravomoc rady vykonává starosta, je v režimu podle komentovaného ustanovení jedinou odlišností oproti standardnímu stavu, že starosta v souvislosti s mimořádnou situací může rozhodovat i v těch záležitostech spadajících do zbytkové pravomoci rady, které si vyhradilo zastupitelstvo.
Výjimka stanovená komentovaným ustanovením pro starostu se nevztahuje na pravomoci zákonem vyhrazené zastupitelstvu podle § 84 a 85 zákona o obcích nebo radě podle § 102 odst. 2 zákona o obcích. V případě zastupitelstva nabízí § 93 odst. 2 zákona o obcích možnost rychlejšího svolání jeho zasedání, operativní svolání zasedání rady zákon umožňuje i ve standardním režimu.
[1] Sněmovní tisk č. 710 9. volebního období (r. 2021-2025)
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
