Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 123
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky obce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obce o zjednání nápravy.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh Ústavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obce o zjednání nápravy.
Komentované ustanovení upravuje dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obce.
Obecně závazné vyhlášky jsou právní předpisy obce vydávané v samostatné působnosti, jimiž může obec v samostatné působnosti regulovat záležitosti lokálního významu. Pravomoc obce k jejich vydávání vychází z čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, více viz. komentář k § 10 zákona o obcích.
Podle § 35 odst. 3 zákona o obcích se obce při vydávání obecně závazných vyhlášek řídí zákonem. Komentované ustanovení je zákonným zmocněním pro Ministerstvo vnitra k vykonávání dozoru nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek, které předpokládá čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR, podle nějž stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.
O zrušení obecně závazných vyhlášek pro jejich rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR Ústavní soud. Ministerstvo vnitra podle komentovaného ustanovení pouze podává návrh na zrušení vyhlášky Ústavnímu soudu a před jeho předložením pozastaví účinnost vyhlášky, která podle jeho názoru odporuje zákonu. Návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky jsou vedle Ministerstva vnitra oprávněni podat (avšak bez možnost pozastavit její účinnost) též ostatní navrhovatelé vypočtení v § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud přezkoumává soulad obecně závazných vyhlášek se zákonem v rámci tzv. čtyřkolového testu, přičemž zkoumá:
- zda měla obec pravomoc vydat napadenou obecně závaznou vyhlášku (tj. např. zda bylo řádně svoláno zasedání zastupitelstva obce, bylo dodrženo kvórum pro přijetí příslušného usnesení, v předmětné oblasti neexistuje výhrada zákona, obec nevybočila z mezí samostatné působnosti nebo ze záležitostí lokálního významu),
- zda se obec při vydávání napadeného ustanovení obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost (tj. např. zda neexistuje konkurenční zákonná úprava nebo zda obec dodržela zákonem stanovené mantinely, pokud existují),
- zda obecně závazná vyhláška není v rozporu s obecnými ústavními principy a zda obec při jejím vydání nezneužila zákonem svěřenou pravomoc (tj. např. zda obec vydáním vyhlášky nesledovala účel, který není zákonem aprobován - např. diskriminace),
- zda obec přijetím napadeného ustanovení nejednala zjevně nerozumně – podle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 57/05 ze dne 13. 9. 2006 musí být aplikace principu nerozumnosti ze strany soudu velmi restriktivní a měla by se omezit jen na případy, kdy se rozhodnutí obce jeví jako zjevně absurdní.
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky
Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“) může závěr o tom, že obecně závazná vyhláška odporuje zákonu, učinit jak na základě vlastní dozorové činnosti, tak na základě podnětu člena zastupitelstva, občana obce či jiných osob. V takovém případě vyzve obec ke zjednání nápravy.
Obec má podle odstavce 1 komentovaného ustanovení na zjednání nápravy lhůtu 60 dnů. Pokud v této lhůtě obec nápravu nezjedná, případně během ní MV sdělí, že nápravu zjednat nehodlá, rozhodne MV o pozastavení účinnost předmětné obecně závazné vyhlášky.
Odstavec 2 komentovaného ustanovení umožňuje MV rozhodnout o pozastavení účinnosti předmětné obecně závazné vyhlášky bez výzvy ke zjednání nápravy, a to v případě, že je podle něj ve zřejmém rozporu s lidskými právy a základními svobodami.
Ačkoliv textace komentovaného ustanovení předpokládá pozastavení celé obecně závazné vyhlášky, čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR i § 11 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu umožňují podat návrh na zrušení pouze jednotlivých ustanovení, které jsou v rozporu se zákonem. MV proto v praxi pozastavuje účinnost pouze jednotlivých ustanovení, jejichž zrušení navrhuje.[1]
V obou případech MV v rozhodnutí stanoví obci další (přiměřeně dlouhou) lhůtu ke zjednání nápravy. Pokud obec ve stanovené lhůtě nápravu zjedná, sdělí tuto skutečnost MV, které své rozhodnutí o pozastavení neprodleně zruší.
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky MV vydává ve správním řízení, jehož účastníkem je obec. Obec tím pádem má všechna práva účastníka řízení, např. právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo navrhovat důkazy a právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 správního řádu.
Vzhledem k tomu, že MV je ústředním správním úřadem, je opravným prostředkem proti jeho rozhodnutí rozklad ve smyslu § 152 správního řádu.
Podání návrhu MV k Ústavnímu soudu a jeho rozhodnutí
MV podává návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky k Ústavnímu soudu až poté, co marně uplyne lhůta k nápravě stanovená rozhodnutím o pozastavení účinnosti, a to do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu. Pokud je rozklad podán, podá MV návrh k ÚS do 30 dnů od právní moci rozhodnutí ministra, kterým byl rozklad zamítnut.
Ústavnímu soudu zákon nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o návrhu MV, přičemž po dobu řízení před Ústavním soudem zůstává účinnost obecně závazné vyhlášky na základě rozhodnutí MV pozastavena.
Odstavec 4 komentovaných voleb předpokládá, že obec může zjednat nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu MV. V takovém případě obci ukládá povinnost neprodleně sdělit tuto skutečnost jak Ústavnímu soudu, tak MV. Vzhledem k tomu, že náprava spočívá logicky ve zrušení napadené obecně závazné vyhlášky nebo napadených ustanovení, Ústavní soud v takovém případě řízení zastaví podle § 67 zákona o Ústavním soudu. MV pak do 15 dnů zruší své rozhodnutí o pozastavení účinnosti.
Pokud obec nápravu nezjedná, Ústavní soud rozhodne buď o zrušení obecně závazné vyhlášky či některých jejích ustanovení, nebo návrh MV odmítne či zamítne. V takovém případě rozhodnutí MV o pozastavení účinnost pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí Ústavního soudu a napadená obecně závazná vyhláška (či její nepadená ustanovení) znovunabývá účinnosti.
[1] Tento postup považuje za optimální i Ústavní soud, z aktuální judikatury viz. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 31/23 ze dne 6. 9. 2023 a sp. zn. Pl. ÚS 49/23 ze dne 21. 2. 2024
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
