Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 127
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3) Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem.37)
____________________
37) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
Komentované ustanovení upravuje dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí nebo jiných opatření městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst v samostatné působnosti.
Zvláštní právní úpravu organizace a činnosti statutárních měst obsahují § 5 a 130-145 zákona o obcích, jinak se statutární města řídí ostatními ustanoveními zákona o obcích. Městské obvody a městské části (přičemž konkrétní označení územních jednotek nemá žádné právní důsledky) vykonávají samostatnou působnost v rozsahu svěřeném statutem, který vydává formou obecně závazné vyhlášky zastupitelstvo statutárního města.
Na základě § 35 odst. 3 zákona o obcích se městské obvody a městské části při výkonu samostatné působnosti řídí zákonem a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona (výjimka vztažená na vydávání obecně závazných vyhlášek se jich netýká, neboť tuto pravomoc nemají).
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření (dále jen „usnesení“) orgánů městkých obvodů a městských částí v samostatné působnosti je upraven až na několik rozdílů obdobně jako dozor nad vydáváním usnesení obcí v samostatné působnosti.
Komentované ustanovení se podle § 128 odst. 7 zákona o obcích nevztahuje na rozhodnutí a jiné úkony orgánů městských obvodů a městských částí (tj. např. vyjádření, osvědčení, sdělení) podle správního řádu či daňového řádu, které jsou přezkoumatelné prostředky upravenými těmito právními předpisy.
Vedle toho se podle odstavce 5 komentované ustanovení nepoužije v případech právních jednání, kterými byly porušeny právní předpisy občanského, obchodního nebo pracovního práva, kdy však lze podle komentovaného ustanovení vykonat dozor nad usnesením městského obvodu či městské části, které příslušnému právnímu jednání předcházelo. Dále se komentované ustanovení nepoužije v případech, kdy je mechanismus dozoru či kontroly upraven zvláštním právním předpisem (např. prodej občerstvení městskou částí či městským obvodem, jehož kontrolu na základě zvláštních právních předpisů mohou vykonávat Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo krajské hygienické stanice).
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti usnesení
Dozorovým orgánem v případě městských obvodů a městských částí statutárních měst není Ministerstvo vnitra stejně jako v případě obcí, ale magistrát příslušného statutárního města, který podle § 128 odst. 5 zákona o obcích vykonává tuto činnost v přenesené působnosti.
Závěr o tom, že usnesení orgánu městského obvodu nebo městské části odporuje zákonu nebo jinému právnímu předpisu, učinit jak na základě vlastní dozorové činnosti, tak na základě podnětu člena zastupitelstva, občana městského obvodu nebo městské části či jiných osob, přičemž podle § 128 odst. 4 zákona o obcích má městský obvod či městská část povinnost na požádání neprodleně zaslat magistrátu jakékoliv své usnesení.
V případě zjištění rozporu s právními předpisy magistrát (narozdíl od dozoru MV nad usneseními orgánů obcí bez předchozí výzvy k nápravě) pozastaví výkon tohoto usnesení a stanoví městskému obvodu nebo městské části přiměřeně dlouhou, avšak maximálně tříměsíční lhůtu ke zjednání nápravy.
Ačkoliv textace komentovaného ustanovení předpokládá pozastavení celého usnesení, vzhledem k zásadě minimalizace státních zásahů do práva na samosprávu může magistrát pozastavit pouze část usnesení, která odporuje právním předpisům (např. pouze některé z více bodů usnesení).
Rozhodnutí o pozastavení usnesení magistrát vydává ve správním řízení, jehož účastníkem je městský obvod nebo městská část. Městský obvod nebo městská část tím pádem mají všechna práva účastníka řízení, např. právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo navrhovat důkazy a právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 správního řádu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí magistrátu je odvolání ve smyslu § 81 a následujících správního řádu, o němž rozhoduje Ministerstvo vnitra.
Podle odstavce 4 komentovaného ustanovení magistrát z logických důvodů nerozhoduje o pozastavení výkonu usnesení v případě, kdy k jeho výkonu již došlo. Může však podat návrh na zrušení takového usnesení.
Podání návrhu magistrátu k soudu a jeho rozhodnutí
Poté, co marně uplyne lhůta k nápravě stanovená rozhodnutím o pozastavení výkonu, magistrát podává návrh, resp. žalobu na zrušení předmětného usnesení ke správnímu soudu, přičemž podle § 7 odst. 1 a 2 soudního řádu správního je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu se příslušné statutární město nachází. Podle § 67 písm. a) soudního řádu správního se na řízení použijí přiměřeně ustanovení upravující řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, avšak magistrát nemusí v řízení tvrdit a dokázat, že byl ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního usnesením městského obvodu či městské části zkrácen na svých právech (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 7 As 147/2012).
Komentované ustanovení ukládá magistrátu podat žalobu proti usnesení do 60 dnů od uplynutí pro zjednání nápravy, přičemž na plynutí lhůty nemá vliv, zda bylo proti rozhodnutí magistrátu podáno odvolání (narozdíl od případného podání rozkladu proti rozhodnutí MV vydaného v rámci dozoru nad usneseními orgánů obcí). Tato lhůta je však toliko pořádková a magistrát může žalobu podat ve lhůtě tří let stanovené § 72 odst. 2 soudního řádu správního (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. 8 As 125/2018). Zákon soudu nestanoví žádnou lhůtu pro rozhodnutí o žalobě magistrátu, přičemž po dobu řízení před soudem zůstává výkon usnesení (či jeho části) na základě rozhodnutí magistrátu pozastaven.
Odstavec 3 komentovaného ustanovení předpokládá, že městský obvod či městská část může zjednat nápravu ještě před rozhodnutím soudu o návrhu magistrátu. V takovém případě městskému obvodu nebo městské části ukládá povinnost neprodleně sdělit tuto skutečnost jak soudu, tak magistrátu, přičemž přílohou sdělení musí být usnesení, kterým byla náprava zjednána. Soud v takovém případě řízení podle § 62 soudního řádu správního zastaví.
Pokud městský obvod nebo městská část nápravu nezjedná, soud rozhodne buď o zrušení rozhodnutí podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního, nebo podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního žalobu zamítne jako nedůvodnou. V takovém případě rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu usnesení pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu a orgány městského obvodu či městské části mohou usnesení vykonat.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
