Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Obec je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2) Požádá-li obec o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(3) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole zastupitelstvo obce na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, přijme obec opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou zjištěných nedostatků.
(4) Informaci o přijatých nápravných opatřeních obec vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(5) Obec informuje Ministerstvo vnitra o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
(6) Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní obdobně při kontrole výkonu samostatné působnosti městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města informuje o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 magistrát územně členěného statutárního města.
Komentované ustanovení blíže upravuje některé aspekty kontroly samostatné působnosti vykonávané orgány obce, městského obvodu nebo městské části.
Kontrolním orgánem vůči výkonu samostatné působnosti orgány obcí je (pokud zvláštní zákon nestanoví jinak) podle § 129 odst. 1 zákona o obcích Ministerstvo vnitra. Úprava komentovaného ustanovení se podle jeho odstavce 6 obdobně uplatní i při kontrole výkonu samostatné působnosti orgánem městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, kterou podle § 129 odst. 2 zákona o obcích provádí magistrát příslušného statutárního města.
Narozdíl od dozoru ve smyslu § 123-128 zákona o obcích je předmětem kontroly výkon působnosti orgánů obce v obecné rovině, nikoliv konkrétní výstupy z něj vzešlé. V případě kontroly výkonu samostatné působnosti je předmětem kontroly dodrřžování zákonů a jiných právních předpisů, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva. V praxi může nicméně porušení soukromoprávních předpisů zakládat i porušením zákona o obcích (typicky porušení pravidel pro nakládání s majetkem obce, např. péče řádného hospodáře stanovené § 38 odst. 1 zákona o obcích) a v takovém případě může být předmětem kontrolního zjištění v rámci kontroly podle komentovaného ustanovení.
Výstupem z kontroly je protokol o kontrole, jehož náležitosti stanoví § 12 kontrolního řádu. Při kontrole samostatné působnosti Ministerstvo vnitra nemůže v případě zjištění nedostatků ukládat opatření k nápravě, obec však podle odstavce 2 komentovaného ustanovení může požádat o doporučení opatření k nápravě zjištěných nedostatků – v takovém případě kontrolující taková doporučení zanese do protokolu.
Bez ohledu na výsledek kontroly má starosta nebo jím pověřená osoba povinnost seznámit s protokolem o kontrole zastupitelstvo obce, a to na jeho nejbližším zasedání po ukončení kontroly. Podle § 18 kontrolního řádu je kontrola ukončena marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky, dnem doručení vyřízení námitek obci, nebo dnem, ve kterém byly námitky předány k vyřízení správnímu orgánu, který na základě zjištění z kontroly zahájil s obcí řízení o uložení sankce (např. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při zjištění podezření ze spáchání přestupku podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
V případě, že protokol obsahuje kontrolní zjištění konstatující nedostatky, má obec jednak podle odstavce 1 komentovaného ustanovení obecnou povinnost zajistit nápravu těchto nedostatků, jednak podle odstavce 3 komentovaného ustanovení věty druhé povinnost přijmout opatření k nápravě nedostatků a k zamezení jejich opakování. Zákon blíže neupravuje, jaká opatření obec může přijmout, obvykle tedy bývají formulována velmi obecně. Rozhodnutí o přijetí nápravných opatření spadá do zbytkové pravomoci rady obce ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích, kterou si na jedné straně může vyhradit zastupitelstvo, na druhé straně jí lze svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu.
V zájmu informování občanů o přijatých opatření ukládá odstavec 4 komentovaného ustanovení obcím (a ve spojení s odstavcem 6 i městkým obvodům a městským částem) povinnost vyvěsit informace o přijatých opatřeních na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informaci je (obdobně jako veškerý další obsah úřední desky) podle § 26 odst. 1 věty druhé správního řádu nutné zveřejnit po stejnou dobu i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy prostřednictvím webových stránek.
Komentované ustanovení nestanoví lhůtu pro vyvěšení informace, avšak z logiky věci by k němu mělo dojít neprodleně (v řádu jednotek dnů) po přijetí nápravných opatření. Ode dne vyvěšení se následně odvíjí plynutí patnáctidenní doby. Do té se podle judikatury týkající se doručování opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou započítává den vyvěšení i den sejmutí návrhu, i když návrh nebyl v tyto dny zveřejněn po celých 24 hodin (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 24. 10. 2007, č. j.: 2 Ao 2/2007-73).
Podle odstavce 5 komentovaného ustanovení obec musí informovat Ministerstvo vnitra o splnění všech svých povinností uložených komentovaným ustanovením. Podle § 17 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzy dokumentů má přitom obec (resp. její orgány) jako orgán veřejné moci komunikovat s Ministerstvem vnitra jako jiným orgánem veřejné moci prostřednictvím datové schránky.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
