§ 131: Svěření samostatné působnosti městskému obvodu či městské části

Komentované ustanovení obsahuje demonstrativní výčet záležitostí v samostatné působnosti, které může statutátní město svěřit městkým obvodům nebo městským částem.

Statutární město svěřuje městským obvodům a městským částem pravomoce statutem, který je vydáván ve formě obecně závazné vyhlášky. Výčet pravomocí orgánů statutárního města, které se svěřují orgánům městkých obvodů nebo městských částí, je obligatorní součástí statutu (viz. § 130 zákona o obcích).

Svěření některých kompetencí městským částem či obvodům je právními předpisy výslovně zakázáno. Jedná se o např. o vydávání obecně závazných vyhlášek a nařízení (viz. § 134 odst. 2 zákona o obcích) nebo vedení vyvlastňovacího řízení (viz. § 15 zákona o vyvlastnění). Komentované ustanovení oproti tomu stanoví demonstrativní výčet kompetencí v samostatné působnosti, které je možné orgánům městským obvodům a městským částem svěřit – v obecné rovině lze svěření těchto kompetencí do pravomoci orgánů městských obvodů nebo částí považovat za vhodné, neboť se jedná o komptence úzce spjaté buď s rozvojem území nebo se samotným fungováním městského obvodu nebo městské části.

Program rozvoje městského obvodu nebo městské části je základní meziodvětvový strategický dokument, kterým se plánuje územní rozvoj předmětné územní jednotky v budoucích letech. Přijetí programu rozvoje městského obvodu nebo městské části je právem, nikoliv povinností. V případě obcí nicméně existence programu bývá podmínkou pro čerpání některých dotací.

Žádný právní předpis nestanoví podrobnější úpravu obsahu programu rozvoje, postupu jeho zpracování či procesu jeho přijetí.[1] Vzhledem k § 146 zákona o obcích musí v případě svěření kompetence městskému obvodu nebo městské části konečné znění programu být schváleno zastupitelstvem městského obvodu nebo městské části

Právní jednání uvedená v § 133 zákona o obcích (odkaz na odstavec 1 je pozůstatkem dřívějšího znění zákona, v němž byl § 133 členěn na odstavce) se týkají majetku svěřeného městským obvodům nebo městským částem. Možnost disponovat s určitým majetkem (tj. činit právní jednání, jejichž je tento majetek předmětem) je nezbytným předpokladem funkčnosti těchto územních jednotek a jejich schopnosti vykonávat řádně svěřené kompetence. Městské obvody a části statutárních měst však ani v případě svěření pravomoci právně jednat nemají (narozdíl od městských částí Hlavního města Prahy) plnou právní subjektivitu – v soukromoprávních záležitostech, které jim statut svěřuje, jednají podle § 134 odst. 1 zákona o obcích za statutární město.

Peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení, může obec zřizovat podle § 5 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V případě svěření této kompetence ve statutu musí o zřízení peněžního fondu městského obvodu nebo městské části vzhledem k § 146 zákona o obcích rozhodnout jejich zastupitelstvo.

Městskému obvodu a městské části je vhodné svěřit též plnění úkolů zaměstnavatele (komentované ustanovení neoptimálně hovoří o „výkonu funkce zaměstnavatele“) vůči zaměstnancům zařazeným do jejich úřadu nebo organizační složky. Mezi takové úkoly patří uzavírání a ukončování pracovního poměru, stanovení platu nebo udělování pracovněprávních úkolů. Tyto úkoly vykonává tajemník úřadu nebo – pokud není funkce tajemníka zřízena – starosta.

[1] Svejkovský J., Polčák S., Průša L. a kol. Právo pro obce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 195-196.