Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty, a jde-li o obec, v níž je volena rada obce, až do zvolení nové rady obce podle § 102a, vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá obdobně.
Komentované ustanovení upravuje výkon pravomocí starosty a místostarosty obce v období po volbách do zastupitelstev obcí.
Podle § 55 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zanikají dnem voleb do zastupitelstva obce mandáty všem členům zastupitelstva (včetně starosty a místostarosty). Protože je však nutné zajistit praktické fungování obce v době mezi konáním voleb a dobou, kdy zahájí činnost nové složení volených orgánů, zákon určuje, že v době po volbách po určitou dobu vykonávají i nadále své pravomoci dosavadní starosta a místostarosta (podle komentovaného ustanovení) a dosavadní rada obce (podle § 102a zákona o obcích).
Starosta je podle § 5 zákona o obcích orgánem obce, přičemž jde o monokratický orgán, tedy takový, který tvoří jediná osoba. Podle § 104 zákona o obcích jej v době, kdy starosta není přítomen nebo nevykonává funkci, zastupuje místostarosta. Podle § 103 zákona o obcích a některých ustanovení zvláštních zákonů má starosta vlastní pravomoci, které musí být vykonávány i v době po volbách do zastupuitelstva obce.
Komentované ustanovení předchází situaci, kdy by starosta i místostarosta po zániku mandátu skončili ve svých funkcích a jejich pravomoce by nemohl nikdo vykonávat. Za tím účelem dočasně svěřuje výkon pravomoci dosavadnímu starostovi a dosavadnímu místostarostovi, a to bez ohledu na to, zda byli zvoleni do nového zastupitelstva.
Podle důvodové zprávy k novelizačnímu zákonu č. 298/2008 Sb., který princip stanovený komentovaným do zákona o obcích zavedl, je přitom výkon pravomocí dosavadním starostou a místostarostou povinností uloženou zákonem, na kterou nelze (narozdíl od funkce) z vlastní vůle rezignovat.[1]
Dosavadní starosta vykonává v období po volbách své pravomoci v plném rozsahu, tj. jak vyhrazené pravomoci podle zákona o obcích, tak pravomoci podle zvláštních zákonů. V obcích, kde se rada nevolí, vykonává též část pravomocí rady obce podle § 102 odst. 4 zákona o obcích. Po dobu výkonu pravomocí náleží dosavadnímu starostovi a dosavadnímu místostarostovi podle § 75 odst. 3 zákona o obcích odměna za výkon funkce.
V příslušném období vykonávají své pravomoci rovněž dosavadní místostarostové, kterých podle § 104 odst. 1 zákona o obcích může být zvoleno více a zastupitelstvo jim může svěřit různé úkoly. Dosavadního starostu zastupuje ten dosavadní místostarosta, který k tomu byl určen končícím zastupitelstvem. Věta poslední komentovaného ustanovení výslovně stanoví, že pravomoci dosavadního starosty vykonává též člen zastupitelstva pověřený podle § 103 odst. 6 zákona o obcích při neobsazení funkcí starosty i místostarosty.
V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonávají dosavadní starosta a dosavadní místostarosta své pravomoci do okamžiku zvolení nového starosty nebo nového místostarosty, tj. postačí zvolení pouze jednoho z těchto funkcionářů. V obcích, kde je volena rada obce, však k ukončení výkonu pravomocí podle komentovaného ustanovení dochází až řádným zvolením nové rady obce.
Vzhledem k existujícím výkladovým nejasnostem bylo novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. do § 102a odst. 1 zákona o obcích výslovně doplněno, že za zvolení nové rady obce se považuje zvolení nadpoloviční většiny jejích členů. Nadpoloviční většina se přitom určuje z počtu členů rady určeného zastupitelstvem podle § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. Pokud zastupitelstvo stanoví počet členů rady na jedenáct, je pro zvolení nové rady nutné zvolit alespoň šest jejích členů, zatímco při pětičlenné radě stačí zvolit tři její členy. Zároveň musí mezi nadpolovičním počtem zvolených členů rady být alespoň jeden z dvojice starosta/místostarosta (vzhledem k textaci § 102a odst. 1 zákona o obcích k řádnému zvolení nové rady nestačí, když zastupitelstvo pověří některého ze zastupitelů výkonem funkce starosty).
Podle zákona tak dosavadní starosta a místostarosta končí společně s dosavadní radou obce ve smyslu § 102a odst. 1 zákona o obcích, jejíž jsou členy, a nedochází k souběhu činnosti dosavadní rady s novým starostou nebo dosavadního starosty s novou radou. U něj by s vysokou pravděpodobností hrozilo, že vzhledem k osobním a politickým vztahům zúčastněných nebude pro obec a její občany optimální. Nejasnosti by navíc vyvolávalo případné působení skončivšího dosavadního starosty ve stále fungující dosavadní radě.
Z principu, že pravomoci příslušných orgánů obce nemohou být vykonávány v jeden okamžik více různými personálními složeními těchto orgánů, vyplývá, že v případě zvolení nového starosty či místostarosty bez řádného zvolení nové rady nejsou tito noví funkcionáři považováni za zvoleného starostu či místostarostu až do chvíle, kdy zastupitelstvo doplní zvolené členy rady ve smyslu zákona. Do té doby tedy nemohou vykonávat žádné pravomoci starosty a místostarosty, které vykonává dosavadní starosta a místostarosta.
Ke zvolení nového starosty a místostarosty a zvolení nové rady obce obvykle dochází na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce (viz. § 91 zákona o obcích), avšak dojít k němu nemusí. V takovém případě vykonávají dosavadní starosty a dosavadní starosta své pravomoce i nadále, přičemž zákon nijak neomezuje dobu trvání tohoto stavu. Ačkoliv s ohledem na demokratickou legitimitu orgánů obce lze členům nového zastupitelstva doporučit, aby usilovali o bezodkladnou dohodu nadpoloviční většiny na personálním složení nových orgánů, v krajním případě mohou dosavadní starosta a místostarosta vykonávat své pravomoci po celé volební období.
[1] Viz. sněmovní tisk č. 519 5. volebního období Poslanecké sněmovny PČR, dostupné online na webových stránkách: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=27357&pdf=1
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
