Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 109
(1) Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2) Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
(3) Obecní úřad
a) v oblasti samostatné působnosti
1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem;34b)
b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce.
_____________________________
34b) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
Komentované ustanovení upravuje personální složení a působnost obecního úřadu.
Obecní úřad je podle § 5 zákona o obcích orgánem obce. V jeho čele je podle odstavce 1 komentovaného ustanovení starosta, dále jej tvoří místostarostové, tajemník obecního úřadu, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Součástí obecního úřadu podle textace komentovaného ustanovení nejsou další členové rady obce.
V závislosti na statusu obce podle § 3 a 4 zákona o obcích se obecní úřad označuje odpovídajícím termínem – obecní úřad/úřad městyse/městský úřad. Ve statutárních městech se obecní úřad nazývá magistrát. V územně členěných statutárních městech působí také úřady jednotlivých městských obvodů či městských částí.
Zaměstnance zařazené do obecního úřadu lze dělit na úředníky a ostatní zaměstnance. Úředníkem je takový zaměstnanec, který se podílí na výkonu správních činností, a na jeho pracovní poměr se vztahují specifika stanovená zákonem o úřednících územních samosprávných celků. Na pracovní poměr ostatních zaměstnanců, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí, se vztahuje obecná úprava stanovená zákoníkem práce.
Zaměstnanci obecního úřadu vytváří hierarchicky organizovaný administrativní a servisní aparát. Podle odstavce 2 komentovaného ustanovení a v souladu s § 102 odst. 2 písm. f) zákona o obcích má rada pravomoc (nikoliv povinnosti) zřídit odbory a oddělení, do nichž jsou jednotliví zaměstnanci zařazeni. V případě odborů má rada též pravomoc jmenovat a odvolávat jejich vedoucí na návrh tajemníka obecního úřadu. Ze zákona nevyplývá zákaz zřídit jiné organizační úseky obecního úřadu, např. referáty aj., i jejich zřízení však patří do vyhrazené pravomoci rady stanovit rozdělení pravomocí v úřadu.
V obcích, kde se nevolí rada obce, zřizuje odbory a oddělení obecního úřadu podle § 102 odst. 4 zákona o obcích zastupitelstvo, vedoucí odborů obecního úřadu však jmenuje a odvolává starosta.
Práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům zařazeným do obecního úřadu (uzavírání a ukončování pracovního poměru, stanovení platu, udělování pracovněprávních úkolů) vykonává tajemník. Pouze v obcích, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, vykonává tato práva a povinnosti starosta.
V praxi bývá účelné, aby i v obcích s tajemníkem obecního úřadu mohl starosta a přímo ukládat úkoly některým zaměstnancům obecního úřadu. Mělo by jít o zaměstnance, jejichž pracovní náplň spadá do oblasti samostatné působnosti, zejména pak ty, kteří plní servisní úkoly vůči starostovi a dalším voleným orgánům (zaměstnanci kanceláře starosty, řidiči). Tyto pravomoci starosty, případně i dalších členů rady obce, lze upravit v pracovním řádu obecního úřadu.
Obecní úřad působí jednak jako servisní orgán pro další orgány obce, jednak jako orgán veřejné moci. Odstavec 3 písmeno a) komentovaného ustanovení mu výslovně ukládá povinnost plnit úkoly, které mu uloží zastupitelstvo nebo rada obce, a také pomáhat výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti.
Rozhodovat v samostatné působnosti obce může obecní úřad pouze pokud tak výslovně stanoví zákon o obcích nebo zvláštní zákon. Poznámka pod čarou č. 34b odkazuje na pravomoc obecního úřadu rozhodovat o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně, kterou stanoví § 22 odst. 9 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v účinném znění (dříve § 22 odst. 7 tohoto zákona). § 102 odst. 3 zákona o obcích pak předpokládá, že obecnímu úřadu může být radou obce svěřeno rozhodování určitých záležitostí v samostatné působnosti obce.
Podle odstavec 3 písmeno b) komentovaného ustanovení pak obecní úřad vykonává základní rozsah přenesené působnosti svěřený obci s výjimkou těch věcí, které jsou výslovně zákonem svěřeny jinému orgánu obce (např. vydávání nařízení obce, které zákon o obcích svěřuje do vyhrazené pravomoci rady).
V rámci výkonu přenesené působnosti je obecní úřad součástí hierarchické soustavy orgánů státní správy. Proto je podle § 61 odst. 2 zákona o obcích při výkonu přenesené působnosti vázán nejen obecně závaznými právními předpisy, ale též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
