Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme. 

§ 53f

 

Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcí na návrh společenství obcí. Nesplňuje-li společenství obcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu 6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcí. Nesplní-li společenství obcí povinnost podle věty druhé, vyzve krajský úřad společenství obcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení společenství obcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcí tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcí údaj o zrušení postavení společenství obcí a změnu názvu společenství obcí.

Komentované ustanovení upravuje proces zrušení postavení společenství obcí a související kroky.

Institut společenství obcí byl do zákona o obcích zaveden novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. Je koncipován jako další možná platforma pro realizaci dobrovolné spolupráce obcí[1] v podmínkách české decentralizované obecní samosprávy. Jedná se o kvalifikovanou formu dobrovolného svazku obcí (dále jen „DSO“) s určitými specifickými charakteristikami, bez jejichž splnění nemůže společenství obcí vzniknout.

Údaj o postavení DSO jako společenství obcí (a o datu jeho nabytí a zániku) je veden v rejstříku DSO. Společenství proto svého postavení podle § 53c zákona o obcích nabývá rozhodnutím krajského úřadu, a to buď společně se svým vznikem, nebo jako již existující DSO na základě návrhu na přiznání tohoto postavení.

Krajský úřad podle komentovaného ustanovení rozhoduje též o zrušení postavení společenství obcí, a to buď na návrh společenství, nebo z moci úřední při dlouhodobém neplnění zákonných podmínek ze strany společenství obcí. V případě zrušení postavení společenství obcí nezaniká DSO jako právnická osoba a nadále pokračuje v činnosti jako standardní DSO.

Rozhodnutí o podání návrhu je podle § 53d odst. 1 písm. f) zákona o obcích vyhrazeno nejvyššímu orgánu společenství obcí – shromáždění starostů. Nelze považovat za optimální, že pro klíčové rozhodnutí o další existenci společenství obcí v tomto postavení může shromáždění starostů rozhodnout na svém jednání prostou většinou přítomných členů. Proto lze důrazně doporučit stanovit pro toto rozhodnutí ve stanovách kvalifikovanou většinu.

Návrh na zrušení postavení společenství obcí může společenství podat dobrovolně, pokud již dále nechce toto postavení mít. Důvodem může být rozhodnutí nevěnovat se nadále v rámci dobrovolné spolupráce obcí zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje tohoto území ve smyslu § 53a odst. 2 zákona o obcích, případně záměr změnit složení členské základny nebo podobu orgánů DSO tak, že přestanou být splněny podmínky stanovené zákonem pro společenství obcí. Návrh na zrušení postavení společenství obcí lze podat i zároveň s návrhem na příslušné změny stanov.

Povinnost podat návrh na zrušení postavení společenství obcí má společenství v případě, že po dobu 6 měsíců nesplňuje podmínky vztahující se k okruhu členů stanovené § 53b odst. 1 až 3 zákona o obcích, tj. nemá dostatečný počet členských obcí, členem jsou obce nacházející se v různých správních obvodech obce s rozšířenou působností nebo je některá z členských obcí členem více než jednoho společenství obcí. [2]

Reálně může patrně dojít pouze k poklesu počtu členů pod minimální počet stanovený § 53b odst. 1 zákona o obcích. Vstup obce nacházející se v jiném správním obvodu obce s rozšířenou působností ani vstup obce, která již je členem jiného společenství obcí, by neměly umožňovat stanovy společenství obcí, přičemž obě skutečnosti lze jednoduše ověřit v rejstříku DSO. Krajský úřad by zároveň neměl pro rozpor se zákonem zapsat do rejstříku změnu stanov spočívající v zápisu takových obcí mezi členy společenství, pokud není současně s návrhem na jejich zápis podán i návrh na zrušení postavení společenství obcí.

Komentované ustanovení dává společenství obcí velkorysou šestiměsíční dobu na to, aby znovu začalo zákonné podmínky splňovat, v praxi tedy opětovně navýšilo počet členů na zákonem stanovené minimum. V případě, že se to nepovede, musí společenství do 30 dnů od uplynutí šestiměsíční doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcí.

V případě nesplnění povinnosti podat návrh však zákon nestanoví pro společenství žádnou sankci. Krajský úřad pouze vyzve společenství, aby zákonné podmínky splnilo ve stanovené lhůtě, která musí činit alespoň dalších 6 měsíců. Společenství obcí tak může déle než po celý rok fungovat, ačkoliv celou tuto dobu neplní zákonem stanovené podmínky vztahující se ke složení členské základny. Teprve po marném uplynutí lhůty stanovené krajským úřadem může krajský úřad rozhodnout o zrušení postavení společenství obcí i bez návrhu. Pro určení začátků a konců stanovených časových úseků se subsidiárně použijí pravidla počítání času stanovená § 40 správního řádu.

Společně s rozhodnutím o zrušení postavení společenství obcí (ať už je vydáno na návrh nebo z moci úřední) rozhodne krajský úřad též o úpravě názvu tak, že z něj odebere označení „společenství obcí“ nebo zkratku „s. o.“, které musí podle § 53c odst. 4 zákona o obcích obsahovat název společenství obcí.

Podle věty předposlední komentovaného ustanovení krajský úřad zasílá Ministerstvu vnitra opis svého rozhodnutí, kterým postavení společenství obcí zruší, stejně jako je tomu u rozhodnutí, kterým se postavená společenství obcí přiznává. Podle důvodové zprávy k návrhu příslušného novelizačního zákona je smyslem zasílání opisů „zajistit Ministerstvu vnitra přehled o společenstvích obcí v území, a to za účelem mapování meziobecní spolupráce, regionální rozvoje a plnění úkolů veřejné správy v území.“[3]

Poslední věta komentovaného ustanovení pak krajskému úřadu ukládá vyznačit skutečnosti vyplývající z rozhodnutí v rejstříku DSO. Podle § 53c odst. 5 zákona o obcích je rozhodnutí o zrušení postavení společenství obcí součástí sbírky listin rejstříku DSO.

Proti rozhodnutí krajskému úřadu se společenství obcí může odvolat k Ministerstvu vnitra.

[1] Některé informační a odborné dokumenty používají termín „meziobecní spolupráce“. Ten však nelze považovat za vhodný, neboť je v povědomí představitelů obcí a dalších aktérů silně spojen s konkrétními projekty realizovanými v minulosti Svazem měst a obcí ČR.

[2] V souvislosti s tím je vhodné uvést, že omezení společenství obcí minimálním počtem členů a územním obvodem ORP je předmětem silné kritiky odborné veřejnosti a v rámci mezirezortního připomínkového řízení k novelizačnímu zákonu bylo negativně hodnoceno ze strany některých připomínkových míst, např. Sdružením místních samospráv ČR.

[3] Sněmovní tisk č. 499 9. volebního období (od 2021), dostupný online na webu PSP ČR: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=499&CT1=0.

§ 53e: Výkon správních činností prostřednictvím zaměstnance společenství obcí


 

 

SMS ČR Vzdělávání
Vzdělávací kurzy
pro obce a školy
Na začátek stránky

Tyto webové stránky používají ke svému fungování soubory cookies.
Kliknutím na tlačítko "Povolit všechny cookies" nám umožníte použití cookies pro analytické a marketingové účely. Pokud chcete přijmout používání pouze nezbytně nutných cookies, klikněte na tlačítko "Odmítnout volitelné cookies". Kliknutím na odkaz "Podrobné nastavení" máte možnost si cookies nastavit podle sebe a případně vybrat souhlas k těm typům cookies, které nejsou nezbytné pro fungování webu.

Podrobné nastavení