Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 105
Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).
Komentované ustanovení upravuje pravomoc starosty pozastavit usnesení rady obce a předložit jej zastupitelstvu k rozhodnutí o jeho zrušení.
Starosta je podle § 99 odst. 3 zákona o obcích z titulu své funkce členem rady obce, je však zároveň samosatatným orgánem obce s vlastními pravomocemi, jejichž součástí je pravomoc upravená komentovaným ustanovením.
Rada obce podle § 101 odst. 2 zákona o obcích přijímá usnesení souhlasem většiny všech svých členů a svá usnesení může sama kdykoliv (pokud ještě nedošlo k jejich naplnění) zrušit či změnit. Pokud starosta považuje usnesení za nesprávné, ale pro jeho zrušení nebo změnu nenajde v radě dostatečnou podporu, může využít pravomoci podle komentovaného ustanovení.
Pokud funkce starosty není obsazena nebo starosta zrovna nevykonává svoji funkci, může pravomoc komentovaného ustanovení realizovat místostarosta, který byl zastupitelstvem určen k zastupování starosty podle § 104 odst. 1 zákona o obcích, nebo zastupitel pověřený výkonem pravomoci starosty podle § 103 odst. 6 zákona o obcích.
Pozastavení výkonu usnesení
Starosta podle komentovaného ustanovení může pozastavit výkon jakéhokoliv usnesení rady obce bez ohledu na jeho předmět i bez ohledu na to, zda pro něj původně sám hlasoval (přesvědčení o jeho nesprávnosti mohl nabýt až později, např. na základě upozornění zaměstnanců úřadu nebo občanů).
Usnesení přitom starosta může za nesprávné považovat jak z důvodu odlišného názoru na danou věc, tak z důvodu, že ho považuje za právně vadné (odporující zákonu). Vzhledem k významu rozhodnutí podle komentovaného ustanovení by starosta měl takové rozhodnutí vydat písemně, přičemž lze doporučit (ačkoliv to zákon nevyžaduje, neboť se nejedná o rozhodnutí podle správního řádu), aby bylo odůvodněno.
Z praktického hlediska lze považovat za správnou praxi, pokud starosta o pozastavení usnesení rozhodne neprodleně po jeho schválení (v případě nepřítomnosti na jednání rady poté, co se o jeho schválení dozví) nebo neprodleně poté, co se dozví o důvodech, kvůli kterým považuje usnesení za nesprávné. O pozastavení musí starosta bez zbytečného odkladu informovat nejen radu obce, ale také obecní úřad, jehož zaměstnanci obvykle zabezpečují výkon přijatých usnesení, případně další osoby či orgány, kterých se předmětné usnesení týká.
O pozastavení výkonu usnesení rady již z logiky věci nelze rozhodnout ve chvíli, kdy je usnesení kompletně vykonáno, např. pokud na základě usnesení obec uzavřela usnesením předvídané právní jednání (např. kupní smlouvu) a došlo k jeho naplnění (předání věci a zaplacení kupní ceny).
Pokud k pozastavení výkonu usnesení rady dojde v průběhu jeho naplňování a usnesení je následně v souladu s § 84 odst. 5 zákona o obcích zrušeno, jsou právní jednání dosud učiněná na základě takového usnesení podle § 41 odst. 2 zákona o obcích neplatná. V takovém případě (pokud důvod pozastavení ani zčásti nezpůsobila druhá strana) obci může hrozit vznik předsmluvní odpovědnosti podle § 1728-1730 nového občanského zákoníku.
Rozhodnutí zastupitelstva
Starosta má povinnost po pozastevení usnesení rady věc předložit k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva. Za nejbližší zasedání zastupitelstva obce ve smyslu komentovaného ustanovení se považuje první zasedání, které následuje po rozhodnutí o pozastavení. Předmětná záležitost by měla být součástí navrženého programu připravovaného zasedání ve smyslu § 93 odst. 1 zákona o obcích, pokud je to časově možné, tedy pokud k rozhodnutí o pozastavení dojde před vyvěšením informace o zasedání s připravovaným programem.
Podle § 84 odst. 5 zákona o obcích zastupitelstvo rozhoduje striktně o zrušení předložených usnesení rady, nemůže tedy usnesení nikterak měnit nebo doplňovat. Pokud zastupitelstvo nadpoloviční většinou svých členů rozhodne o zrušení usnesení rady, toto usnesení přestává z právního hlediska existovat, a tedy nemůže dojít k jeho výkonu. Pokud zastupitelstvo na nejbližším zasedání o zrušení předloženého usnesení nerozhodne (nezáleží na tom, zda není usnášeníschopné, nepřijme žádné usnesení, nebo výslovně usnesením zrušení odmítne), rozhodnutí o pozastavení usnesení pozbývá účinnosti, usnesení rady zůstává platné a je možné jej vykonat.
Po zrušení usnesení zastupitelstvem se rada může (resp. v případě potřeby musí) předmětnou záležitostí zabývat znovu. Pokud se však nejedná se o záležitost nespadající do vyhrazené pravomoci rady upravené § 102 odst. 2 zákona o obcích, může samo zastupitelstvo následně po zrušení usnesení rady v příslušné věci rozhodnout, a tím si toto rozhodnutí vyhradit ve smyslu § 84 odst. 4 a § 102 odst. 3 zákona o obcích.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
