Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 146
Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav zákona.
Komentované ustanovení zakotvuje subsidiární použití ustanovení zákona věnovaných obcím pro statutární města a jejich městské obvody městské části.
§ 130-146 zákona o obcích, věnované statutárním městům, tvoří podle systematiky zákona o obcích jeho Hlavu VIII. Pokud tato hlava nestanoví jinak, použijí se na základě komentovaného ustanovení pro statutární města a jejich městské části a městské obvody ostatní hlavy zákona o obcích, a sice Hlava I (obecná ustanovení), Hlava II (samostatná působnost), Hlava III (přenesená působnost), Hlava IV (orgány obce), Hlava V (orgány zastupitelstva a rady obce), Hlava VI (dozor) a Hlava VII (kontrola samostatné a přenesené působnosti).
Některá ustanovení jiných hlav zákona přitom sama stanoví zvláštní úpravu pro statutární města, např. § 5 odst. 2 zákona o obcích upravuje orgány statutárních měst, § 20 zákona o obcích zřizování městských obvodů a městských části územně členěných statutárních měst, § 127 a 127a zákona o obcích dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských obvodů a městských částí nebo § 129 odst. 2 zákona o obcích kontrolu výkonu samostatné a přenesené působnosti městských obvodů a městských částí.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
